Devětačtyřicetiletý Hrůza byl unesen 6. března z ropného pole Ghani v Libyii společně s dalšími osmi zaměstnanci firmy Value Added Oilfield Services (VAOS) se sídlem na Maltě. Jeho únos mají s největší pravděpodobností na svědomí ozbrojenci z radikální odnože Islámský stát. Tato teroristická organizace má kromě jiného na svědomí i bezprecedentní útoky na Paříž. Právě po těchto útocích se bezpečnostní situace ve světě výrazně zhoršila.

„Bezpečnostní situace v Libyi je stále nadmíru komplikovaná, na což mimo jiné dlouhodobě upozorňujeme v cestovních varováních. Vyšetřování kauzy zmizelého Čecha pokračuje bez ohledu na bezpečnostní vývoj ve světě. I nadále však platí, že nemůžeme sdělovat detaily probíhajícího vyšetřování," sdělila Deníku mluvčí ministerstva Irena Valentová.

Podle bezpečnostního experta Andora Šándora by současné dění ve světě nemělo vést ke zhoršení situace unesených.

„Celý případ může mít i kriminální pozadí, kdy únosci mohou požadovat výkupné. Nedávalo by smysl, kdyby je nyní chtěli zlikvidovat. Tyto skupiny, které tvoří takzvaný Islámský stát, se různě orientují, ale nemusí je nutně spojovat žádné centrální řízení," míní expert.

Z vyjádření mluvčí ministerstva se podle Šándora dá mezi řádky vyčíst, že vyšetřování nějakým způsobem dál běží. Nedá se z toho sice vyčíst, zda úspěšně či neúspěšně, ale minimálně je z toho patrné, že neskončilo, což je dobře a nezbývá nic jiného, než čekat, jak se to bude dál vyvíjet.

Navíc frekvence vyšetřování a kontaktů se musí podle experta udržovat bez ohledu na to, jaká je situace ve světě.

„To, co dělají vyjednavači, protivníci také nějakým způsobem čtou, proto si nemyslím, že by se o tento problém najednou přestaly naše složky zajímat," vysvětluje Andor Šándor.

Dlouhodobé úsilí

Problém by podle Šándora mohl nastat, pokud by se zpravodajské služby dozvěděly o pobytu unesených a snažily by se je vysvobodit. „Často se stává, že se taková akce nemusí povést a ti, kteří měli být osvobozeni, tak jsou zabiti," upozorňuje Andor Šándor. Důležité podle něj není, jak dlouho vyjednávání trvá, ale konečný úspěch.

„V případě v Pákistánu unesených dvou dívek to byly dva roky. Důležité je, že probíhají vyjednávání či se hledají cesty k vyjednávání. To je vždy složité, protože se musejí najít prostředníci, kterým budou obě strany věřit. Informace se musejí složitě a zdlouhavě ověřovat. Vzpomeňte si na případ jordánského pilota, který byl zajat Islámským státem. Únosci se tehdy tvářili, že ho vymění, ale on už byl v té době mrtev," připomněl Šándor.

Rodina uneseného Čecha z Vysočiny se s novináři odmítá o případu bavit. Jakou roli v případném vyjednávání či pátrání tedy Hrůzovi blízcí hrají, není známo.

„Vždycky mají dvě možnosti. Buď se spolehnout na stát a nechat na něm, aby tu věc řešil, ale na druhou stranu řada odborníků se shoduje na tom, že nebývá nic horšího než to nechat jen na státu, protože stát má vždycky tendenci používat sílu. Nebo mohou věc převzít do svých rukou. Je ale jasné, že rodina nemá tolik možností jako stát. Takže je to zcela na nich, aby si vybrali, co je pro ně příznivější. Mohou se také sami snažit najít cestu k únoscům. Nedá se vyloučit ani to, že únosci rodinou zkontaktují. Není to až tak neobvyklá věc," říká Andor Šándor.

Pavel Hrůza stále zůstává v databázi pohřešovaných lidí mezinárodní organizace Interpol i Policie České republiky. Ministerstvo zahraničních věcí nabídlo rodině pomoc, včetně psychologické. Zda ji přijali, není známo.

Hrůza se v roce 1984 vyučil kuchařem na hotelové škole ve Velkém Meziříčí. V roce 1992 si zařídil videopůjčovnu na Náměstí ve Velkém Meziříčí. Pobočky měli v jiných městech. Pro společnost VAOS začal pracovat v roce 2009.

Za prací do Libye jezdil na šestitýdenní pracovní turnusy a tři týdny trávil s rodinou na Vysočině. Jako cateringový koordinátor měl na starosti zásobování, přípravu jídel či provoz prádelny.