Podle dokumentu, který má Deník k dispozici, se ale nedopustil trestného činu, ale pouze nedbalostního jednání. Kvůli tomu měl primář Longin stanout před kárnou komisí České lékařské komory (ČLK). K tomu ale nedošlo, protože policie věc komoře postoupila v listopadu 2007 a z pohledu ČLK je již po roce případ promlčen.

„Žádný dokument, o kterém mluvíte, jsem neviděl ani jsem ho od policie nedostal. Opakuji, že necítím žádnou vinu a celá kauza pro mě skončila,“ reagoval trochu podrážděně Longin.

Policie primáře vyšetřovala hned pro dva trestné činy - nepřekažení a neoznámení trestného činu. V obou případech hrozí v případě prokázání viny až tříleté vězení.

Longin byl podezřelý z toho, že umožnil Zelenkovi nastoupit po dovolené službu, přestože po několikaměsíčním pátrání po příčinách zvýšeného počtu krvácivých stavů dospěl k závěru, že je za vším právě on. Proto v den poslední Zelenkovy služby provedl u pacientů kontrolní náběry krve, aby pak mohl prokázat neordinovaný heparin. Neprovedl ale žádné další opatření, které by zabránilo Zelenkovi podat neoprávněně heparin pacientovi Jaroslavu Motlovi (přežil) a Marii Fialové (zemřela).

„Ponechal Zelenku na noční směně, a nezabránil mu v přístupu k pacientům, neoznámil své podezření nadřízenému ani státnímu zástupci či policii, aby bylo možné nebezpečí hrozící pacientům včas odvrátit,“ píše v dokumentu komisař Josef Mazour.

Longin se hájil tím, že přestože si byl vědom závažnosti svých zjištění, nevnímal to jako úmyslné vraždění či zabíjení pacientů, ale jako pochybení zdravotního pracovníka. V té době neměl přímý důkaz o tom, že je Zelenka sériový vrah, protože si nedokázal představit především jeho motiv. Se Zelenkou se o tom v den jeho poslední služby nebavil.

Longin se trestní odpovědnosti pro zmiňované činy vyhnul tím, že policie u něj vyloučila úmyslné zavinění.

Odůvodnění, že se primář dopustil nedbalostního jednání, přinášíme tak, jak ho komisař napsal: „Lze konstatovat, že zřejmě věděl, že může pacienty vpuštěním Zelenky na směnu ohrozit na zdraví a životě, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že dělá vše pro to, aby jejich ohrožení či poškození nezpůsobil, nebo tuto skutečnost nevěděl, ač to již vzhledem ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl.“