Smrt baronky na zámku ve Vilémově je dodnes záhada. Inspirovala i filmaře

Její smrt byla pro místní šokem a od začátku byly okolnosti její smrti podezřelé. Policie přesto případ uzavřela jako smrt bez cizího zavinění - pravděpodobně sebevraždu.

„Dodnes jsem přesvědčena, že jí někdo zavraždil,“ svěřila se už před nějakou dobou Deníku Vysočina Vladimíra Rubinsteinová, životní partnerka otce Molly Vladimíra Reiského. Šlo o silnou osobnost a poradce dvou amerických prezidentů. Zemřel dva roky po smrti své dcery v listopadu 2001.

Poslední rok je pro Olgu Bonaventurovou z Libice ve znamení jubileí

Baron, jak Vladimíru Reiskému v obci nikdo jinak neřekl, byl až do konce života přesvědčen, že se jeho dcera stala obětí násilného trestného činu. Dodnes je o tom přesvědčena i Vladimíra Rubinsteinová. Jenže, co se v létě 1999 opravdu stalo, zůstane zřejmě už navždy neobjasněnou záhadou. Nezodpovězených otázek totiž zůstalo mnoho.

Molly nebyla rozhodně typ, který by se svěřoval. S otcem své problémy prakticky nerozebírala. Její život byli koně a v jejich přítomnosti trávila celé dny. Patrně měla velmi složitý vnitřní život, který nedokázala ventilovat, ale psala si deníček, v němž nebyl jediný náznak, že by toho měla dost a chtěla skončit se životem.

„Ona chtěla žít se svým tátou a pokračovat v tom, co dělala. Jejím snem bylo jezdit rovinné dostihy. Vladimír se moc snažil najít pravdu i viníka. Policie podle mého názoru tehdy reagovala velmi neprofesionálně a případ uzavřela jako sebevraždu. To Vladimíra rozzlobilo natolik, že se obrátil dokonce na americkou ambasádu, všemožně se snažil o otevření případu. Přestože se mu to nakonec povedlo, nebylo to nic platné,“ vzpomínala před časem Rubinsteinová.

Záhadná smrt inspirovala i filmaře. Vilémovský případ se stal například námětem jedné epizody televizního seriálu Kriminálka Anděl.

„Neviděla jsem to celé, ale i to málo mi stačilo, abych pochopila, že jde o náš případ,“ uvedla po odvysílání detektivního dílu Vladimíra Rubinsteinová.

Přes silnici bezpečněji. Na přechodu u školy v Habrech se už bude svítit

Televizní příběh začíná tím, že neznámý muž vtáhne u zámku mladou ženu do zahradního jezírka a utopí ji. Na místo přijedou detektivové a zjistí, že má na těle několik poranění. To na kořeni nosu se shoduje se zraněním na skutečné oběti. Shoduje se i to, že byla nalezena bez bot. Je ve stejném věku, bydlí na zámku, píše si deníček a je zamilovaná do jockeye z východní Evropy, jejichž společnou vášní jsou koně a dostihy. To jsou styčné body příběhu s tím skutečným.

„Je pravda, že jsem použil prostředí šlechty k napsání scénáře. I způsob smrti je podobný. Ostatní je fabulace. Vlastně jsem spojil několik skutečných případů dohromady,“ vysvětlil autor námětu i scénáře epizody Baronka, skutečný reportér Janek Kroupa, který o okolnostech případu natočil v září 2003 reportáž pro pořad Na vlastní oči.

„Dodnes jsem přesvědčen, že nešlo o nešťastnou náhodu ani sebevraždu,“ řekl Deníku Vysočina Janek Kroupa. V reportáži mimo jiné naznačil, že policisté, kteří začali případ vyšetřovat, nezajistili dostatek stop z místa činu a další vyšetřování podcenili.

Molly byla Američanka a okolnosti její smrti i kvalita vyšetřování tehdy zajímala i americkou ambasádu v Praze. Analýzu případu zpracovávalo i policejní prezidium.

„Vyšetřování bylo nedotažené a v podstatě to byl šlendrián,“ řekl v reportáži Janka Kroupy bývalý analytik policejního prezidia Pavel Koller.

Trestný čin, nebo přestupek? Zfetovaný řidič z Brodska teď čeká na verdikt

Molly totiž posledních několik dní před smrtí měla strach. Podle lidí z jejího okolí se jí stávaly divné věci. Kromě povolených šroubů u auta musela řešit i záhadná zranění koní. Zřejmě se jí někdo snažil psychicky zdeptat. Reportér Kroupa je přesvědčený, že Molly zemřela násilnou smrtí. Nutno se také ptát, kdo by měl ze smrti Molly prospěch. S odstupem času je jasné, že o majetek nešlo. Ve hře zůstává milenecký trojúhelník.

A co záhada sundaných bot? V televizní detektivce to scenárista vymyslel tak, že vrah svou oběť ve vodě chytil za nohy, jako do trakaře, a přitom jí boty nechtíc zul a odnesl z místa činu. Bylo to tak i v případě Molly?

Pro Vladimíru Rubinsteinovou je tato okolnost asi jediná, kterou dokáže racionálně vysvětlit: „Američané jsou zvyklí chodit bosí a Molly po parku bosá chodila často.“

Pro rodinu už jsou události staré bezmála jednadvacet let uzavřenou záležitostí.

„Doufali jsme, že po odvysílání zmiňovaných pořadů bude snaha o obnovení případu, ale nic se v tomto směru nestalo,“ konstatovala s odstupem času Vladimíra Rubinsteinová.