Ze dvou věznic v kraji soudci propustili 614 vězňů a museli přezkoumat tisíce dalších spisů. Výsledkem je na čtyři tisíce amnestovaných odsouzených.

Milosti se dočkali všichni, kteří dostali podmínky, obecně prospěšné práce, domácí vězení nebo jejich nepodmíněný trest nebyl delší než dva roky.

Nejvíc práce měly soudy v Havlíčkově Brodě a Třebíči, a to kvůli věznicím ve Světlé nad Sázavou a Rapoticích, o jejichž odsouzených rozhodují.

Amnestie vždy nepřinesla svobodu

„Z věznice v Rapoticích bylo amnestováno celkem 514 odsouzených. Ne všichni se ale dostali na svobodu, protože někteří byli vícekrát odsouzeni a některé tresty amnestii nepodléhaly, museli si je tudíž odpykat," vysvětlila Jaroslava Valášková z okresního soudu v Třebíči. Z rapotické věznice odešlo na amnestii nakonec pouze 289 vězňů. Havlíčkobrodský soud ve věznici ve Světlé nad Sázavou amnestoval 471 vězňů, ale na svobodu se jich kvůli stejným důvodům dostalo 325.

Všechny okresní soudy také musely přezkoumávat tisíce spisů, aby vygenerovaly pouze ty, na něž se vztahovala amnestie prezidenta republiky. Celkem se to týkalo zhruba tří tisíc lidí.

„Po vyhlášení amnestie jsme museli fyzicky projít přes tisíc spisů," podotkla mluvčí žďárského soudu Klára Sklenářová.

Amnestie se do včerejška týkala 858 trestů, k nimž bylo u okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou odsouzeno 769 lidí.

Nejméně práce měli soudci v Pelhřimově. Amnestie se zde týkala 426 lidí. Například nepodmíněné tresty do jednoho roku amnestie odpustila jednačtyřiceti odsouzeným. Nepodmíněný trest do dvou let měl u pelhřimovského soudu pouze jeden člověk. Podmínky byly odpuštěny 310 lidem, z toho čtyřem mladistvým. Obecně prospěšné práce nařízené pelhřimovským soudem si nemuselo odpracovat jednašedesát odsouzených a domácí vězení bylo odpuštěno šesti lidem.

Novoroční amnestie se v Česku dotkla více než 50 tisíc lidí. Více než čtvrtinu tvoří nepodmíněně odsouzení.