Kriminalisté na podnět zaměstnance společnosti ČEZ prověřují, zda nebyla bývalá nejvyšší státní zástupkyně do funkce jmenována v rozporu se zákonem. Na vyšetřování dohlíží Okresní státní zastupitelství v Jihlavě, konkrétně tamní šéf Kamil Špelda.

Spolku Šalamoun se nelíbí policejní zásah v jihlavském sídle úřadu a jeho dalších pobočkách, a především to, jak se dozorující státní zástupce vyjadřoval k případu v médiích. Proto se spolek 21. června obrátil na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, k němuž podal podnět na kárnou žalobu proti Kamilu Špeldovi.

„Pracovníkům úřadu nasazoval psí hlavu, ačkoli k tomu nebyl důvod. Jde o celý soubor jeho výroků, které vyšly v různých médiích a jež jsme vyhodnotili jako neoprávněné. To je problém mnoha státních zástupců, kteří toto dělají masově. Když nemají dostatek relevantních důkazů, tak se snaží protistranu špinit," soudí Zdeněk Jemelík ze spolku Šalamoun. Podotkl, že jde pouze o jejich iniciativu, s níž nemá ERÚ nic společného.

Kauza se vyhrotila poté, co kriminalisté dostali soudní povolení k prohlídce úřadu, odkud si chtěli odnést hlavně jmenovací dekret Vesecké a další dokumenty. Policie o povolení požádala, protože vedení úřadu na jejich předešlé žádosti nereagovalo podle jejích představ. Policejní zásah kritizovala Alena Vitásková, která jej označila za šikanu a Vesecká prohlásila, že šlo o snahu úřad zdiskreditovat.

Kamil Špelda před časem pro Deník například řekl, že na složce, kterou si vedení úřadu vedlo v komunikaci s policií, našli ručně napsanou poznámku – nevyhovět. Žalobce je přesvědčen, že je to důkaz, který svědčí o oprávněnosti zásahu, protože vedení úřadu nemělo v úmyslu s policií řádně spolupracovat.

„K podnětu na kárnou žalobu se nemohu se vyjádřit, protože jsem neviděl jeho obsah. Za svými vyjádřeními v médiích si ale stojím. Nikdy jsem nekomentoval samotnou kauzu, ale pouze okolnosti policejního zásahu v ERÚ," konstatoval Kamil Špelda.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci se už začalo podnětem spolku Šalamoun zabývat. „Bude s ním naloženo jako s podobnými jinými podněty, které spolek Šalamoun podává na zdejší státní zastupitelství. To znamená, že bude vyřízen a spolek bude o způsobu vyřízení vyrozuměn. Teprve po prověření podnětu budeme moci vyvodit závěr, zda byl odůvodněný, či nikoli. Vyřízen by měl být do dvou měsíců," řekl šéf olomouckého zastupitelství Ivo Ištvan.

Spolku Šalamoun se nelíbí ani to, že soudce povolil policii prohlídku úřadu. „V tomto směru jsme podali podnět k podání stížnosti pro porušení zákona proti rozhodnutí soudce, který zásah povolil. Myslíme si, že v tomto případě to soudce neměl udělat, protože nebyly splněny zákonné podmínky pro provedení neopakovatelného úkonu," vysvětlil Jemelík.

Podle informací Deníku není vyloučeno, že Alena Vitásková bude nakonec obviněna. Jenže podle Zdeňka Jemelíka ale pro případné trestní stíhání Vitáskové chybí subjektivní stránka trestného činu.

„Jakápak tu je společenská nebezpečnost a jaký je tam úmysl? Podle mého názoru je Renata Vesecká kvalitní právničkou a pro takovouto funkci byla určitě kvalifikovaná, proto stíhat Vitáskovou za to, že z Vesecké udělala místopředsedkyni úřadu, když potřebovala posílit právnický subjekt úřadu, tak to se mi zdá uhozené. Ještě víc uhozené je tvrdit, že plat Vesecké je škodou státu," vysvětlil Zdeněk Jemelík.

Podle něj si kriminalisté před nedávnem od úřadu vyžádali jmenovací dekrety všech místopředsedů úřadu, kteří kdy na úřadu pracovali. Žalobce Kamil Špelda tuto informaci nevyvrátil, pouze podotkl, že se k těmto záležitostem nemůže vyjadřovat.

Spolek Šalamoun
Spolek na podporu nezávislé justice Šalamoun založil John Bok se spisovatelkou Lenkou Procházkovou v roce 1994. Spolek se angažuje v případech, kdy existuje podezření na chybné policejní vyšetřování nebo rozhodnutí soudů.

Spolek Šalamoun se na Vysočině například věnoval případu brutální vraždy sedmaosmdesátiletého řezníka v Horní Cerekvi na Pelhřimovsku.