Ministerstvo zdravotnictví (MZ) chystá zásadní kroky, které se mají v praxi objevit už příští rok.

„Ministerstvo zdravotnictví nechalo vypracovat standard takzvaných Center duševního zdraví, který definuje činnosti, které tým zdravotních a sociálních pracovníků bude vykonávat, stejně jako jednotlivé profese a specializace. Nyní probíhá formování poskytovatelů péče na krajské úrovni a v příštím roce bude zahájen pilotní provoz těchto návazných článků péče pro duševně nemocné," sdělila Deníku mluvčí MZ Štěpánka Čechová.

Praktičtí psychiatři se ale obávají, že změny nebudou navazovat na to, co už sami vybudovali. Nejdůležitější je podle nich zavést důsledná kontrolní opatření ve vztahu k psychicky nemocným lidem, kteří mají nařízenou ochrannou ústavní či ambulantní léčbu.

Depotní injekce

„Nejdůležitější je, aby zdravotní pojišťovny začaly ambulancím proplácet takzvané depotní injekce, které se pacientovi aplikují jednou za měsíc přímo do svalu. Tato léčba je sice třikrát dražší než aplikování léků, ale mnohonásobně levnější než například pobyt v ústavu. Navíc je záruka, že pacient léčbu nezanedbává," je přesvědčena psychiatrička Marta Holanová z Brna, která se přiklání i ke krevním testům.„Tyto testy nám ukážou i terapeutickou část léčby. Navíc jsem přesvědčena, že léčbu o pacienty s nařízenou ochrannou léčbou musí garantovat stát," upozorňuje Holanová.

Marta Holanová v současné době pečuje o více než čtyři tisíce psychicky nemocných pacientů. Pět set z nich jsou psychotici. Marta Holanová mimo jiné vypracovávala znalecký posudek i na Barboru Orlovou.

V tomto směru vyzval politiky k aktivitě i soudce Krajského soudu v Brně Martin Vrbík, který v pondělí zatím nepravomocně rozhodl o umístění Barbory Orlové do ochranné zabezpečovací detence, kde bude pod přísným dohledem podobně jako ve vězení. „Apeluji na politiky, aby učinili kroky k tomu, aby podobně nemocní lidé byli pod pravidelnou kontrolou, zda užívají léky, které mají. Jde především o odběry krve a následné testy, díky nimž se snadno zjistí, zda dotyčný pacient léky užívá," zmínil v odůvodnění pondělního rozhodnutí Martin Vrbík.

V průběhu vyšetřování událostí ve Žďáru nad Sázavou totiž vyšlo najevo, že Barbora Orlová, poté co byla propuštěna z ústavní léčby do ambulantní, svévolně neužívala důležitý lék, který měl potlačovat její bludy. Před soudem to zdůvodnila tím, že jí bylo po léku špatně.
„Testování (odběry krve apod.) je spekulativní, spíše se bude jednat o aplikace depotních injekcí tam, kde to bude možné," upřesnila Štěpánka Čechová.

Sledování psychiatrických pacientů bude mít v budoucnu podle MZ v gesci terénní multidisciplinární tým, který bude pracovat v komunitě. Jeho úlohou však nebude pouze kontrolní činnost, nýbrž také sociální asistence duševně nemocným v různých životních událostech. „Tým bude pracovat asertivně, což znamená, že s duševně nemocnými bude v kontaktu, bude je aktivně vyhledávat a monitorovat jejich potřeby, jak zdravotní, tak sociální," podotkla Čechová.

Něco podobného už funguje

Psychiatrička Marta Holanová se ale domnívá, že něco podobného už funguje při psychiatrických ambulancích.

„Stát chystá podobný model, jaký je v Anglii, ale podle mého názoru není na naše podmínky aplikovatelný. Vymizí tím individuální přístup lékařů, který nyní ke svým pacientům mají. Domnívám se, že mnohým pacientům tento systém nebude vyhovovat. Spíše bych se přikláněla k tomu, aby vznikly ambulance, které se budou věnovat nemocným lidem, kterým se péče nedostane, například lidem bez domova," uvedla Marta Holanová.

Příbuzní obětí

Na změny se snaží upozorňovat i příbuzní obětí, které zemřely rukou duševně nemocných lidí. „Je důležité, aby pojišťovny začaly proplácet lékařům to, co mají. Pacienti musejí být pod přísnou a pravidelnou kontrolou," řekl Kamil Vejvoda, otec zavražděného studenta Petra Vejvody. Rodiče studenta chystají i společné setkání s rodinou zavražděné knihovnice.

„Chtěli bychom přijít s nějakou společnou aktivitou. Nechceme, aby problém, který tu je, zase brzo vyšuměl do prázdna," dodal Vejvoda.