Šestatřicetiletý David Ždímal svou jednaosmdesátiletou babičku dlouhá léta fyzicky i psychicky týral. Žena, která několikrát skončila v nemocnici se zraněními, ale svého vnuka natolik milovala a stále miluje, že jeho chování dokola omlouvala. Jenže pro okolí bylo jejich soužití doslova peklem. Klid nastal až loni, kdy byl vnuk policií vykázán z bytu a na čas skončil i v psychiatrické péči.

David Ždímal včera dostal u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě tříletý trest s podmíněným odkladem na čtyři roky. Kromě toho nesmí babičku po dobu příštích čtyř let navštěvovat v jejím bytě. Navíc musí nastoupit ústavní protialkoholickou léčbu. Podle soudního znalce je totiž silně závislý na alkoholu. „Dokázal se opít třikrát za jediný den," řekl u soudu jeden ze sousedů.

Rozsudek zatím není pravomocný. Obžalovanému se nelíbí, že by měl nastoupit ústavní léčbu, proto ještě zvažuje odvolání. Přesto se David Ždímal ke všemu přiznal a babičce se přímo v soudní síni omluvil. „Je mi to líto," pronesl.

Proč to vše dělal, to prý sám neví. Do policejního protokolu ale uvedl, že cítil k babičce nenávist a chtěl, aby trpěla. To se také dlouhá léto dělo. Podle sousedů neuvěřitelných deset až třináct let. Podle soudu nejméně od ledna 2007 do srpna 2014. Žena navíc trpí srdeční chorobou. Kvůli tomu má voperovaný takzvaný budík. Intenzita útoků vzrůstala od roku 2010.

„Slovně ji napadal, kritizoval a ponižoval ji. Vyhrožoval, že jí rozšlape a rozbije hubu, schovával jí telefonní čísla, aby si nemohla zavolat pomoc. Opakovaně ji fyzicky napadal, přikrýval jí obličej polštářem, fackoval ji, bil na různých místech těla, nalil jí vařicí vodu na obličej, prsa a ruce, vší silou ji chytal za předloktí," popsala soudkyně Hana Doubková.

Brutální zacházení

Žena měla strach o život, trpěla pocitem méněcennosti, ztrácela na váze, mnohokrát utrpěla různá zranění. Do nemocnice musela být převezena poté, co měla pohmožděnou páteř, krevní výrony i poranění v obličeji. Žena vždy lékařům tvrdila, že si zranění způsobila sama při různých pádech. V desítkách případů musela být do bytu přivolána policie. Nikdy to ale nebylo nic platné, „Vždy se vnuka zastávala," tvrdila jedna z příbuzných.

Sousedé poukazovali, že hádky, křik a násilí byly na denním pořádku. Žena často hlasitě volala o pomoc, byla od krve a měla na sobě potrhané šaty. Příbuzné často žádala,o peníze a jídlo. „Někdy i tři dny nejedla, trpěla hladem," uvedla příbuzná.

Ze Ždímala měla trauma nejen většina sousedů, ale i jejich děti. „Zeď pokoje našich dětí sousedila s bytem Ždímala. Častý křik je natolik děsil, že jsme je museli přestěhovat do jiného pokoje. Dodnes mají ze Ždímala strach," popsal soused.

„Jednou jsem byl svědkem, jak Ždímal svou babičku napadal. Zastal jsem se jí, ale ona mě ještě přetáhla holí," zmínil se soused. Podle něj někteří nájemníci zvažovali, že své byty prodají. „Nebylo to k žití," dodal soused.

Klid nastal až loni 3. srpna, kdy policie Ždímala vykázala na deset dní z bytu. Syn pak svou matku přesvědčil, aby vše oznámila na policii. To také nakonec udělala. I tehdy však vnuka omlouvala.

Totéž se dělo i u včerejšího soudu. „Já vím, že jsi se polepšil," řekla směrem k vnukovi, který seděl na lavici obžalovaných.

Havlíčkobrodští kriminalisté museli v loňském roce řešit celkem pět případů týrání osob žijících ve společné domácnosti. V roce 2013 to nebyl ani jeden případ.