„Vím, že jsem se měla zachovat jinak. Trest si zasloužím, ale čas se vrátit nedá," pronesla Lucie K., žena, která v letech 2012 a 2013 zavraždila své dvě novorozené dcerky. „Budu toho litovat do konce života," dodala.

Její případ poslední dva dny řešil krajský soud v Hradci Králové. Je rozsudek přísný, přiměřený, mírný? Vždyť se spekulovalo dokonce o doživotí a státní zástupkyně navrhla ve své závěrečné řeči výjimečný trest, tedy vyšší než dvacetiletý. „Bylo prokázáno, že měla úmysl absolvovat těhotenství, porodit a nedat dítěti šanci," řekl státní zástupkyně Lucie Žabková.

Indicie ostatně mluví pro tuto verzi: Obě těhotenství před okolím soustavně zapírala. Před prvním porodem s sebou vozila deku, do níž dítě po porodu na záchodcích v Jihlavě zabalila. Nechystala mu žádnou výbavu, což se opakovalo i ve druhém případě, kdy dcera přišla na svět v koupelně bytu v Havlíčkově Brodě, kde žila společně s přítelem 
a otcem dětí Václavem D.

Při druhé vraždě tvrdila žena, že se dítě narodilo mrtvé, ale to znalci odmítli. Navíc se sama při výslechu prořekla, že dýchalo. To je další důkaz. „Ani její lítost není věrohodná. Skutky popisuje racionálně a chladně. Vůbec neřešila, jestli se dítě narodilo mrtvé," dodala žalobkyně. Její dojem potvrzují také posudky z oblasti psychiatrie. Podle nich vražedkyně trpí bájnou lhavostí, sebestředností. „Je to narcisistní typ, je citlivá k sobě, ale ne k okolí," prohlásila znalkyně Marta Skulová.

Obžalované pomohly dvě věci. Zaprvé její věk. V době, kdy vraždila, jí bylo devatenáct a dvacet let. Zadruhé pak přiznání. Na stopu prvního zločinu přivedla policisty sama. „Kdyby se nepřiznala, ten případ bychom neřešili," připustil i soudce Jiří Vacek.