Dozorující okresní státní zástupce v Třebíči Zdeněk Špaček ale musel ve středu usnesení o zahájení trestního stíhání zrušit. „Žena byla obviněna z trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném domě či bytě podle trestního zákona platného do konce roku 2009. Tohoto jednání se dopouštěla na více lidech od června 2004 do ledna 2006. Podle tehdejšího zákona se na tyto činy vztahuje pětiletá promlčecí lhůta. Ta vypršela v lednu 2011," informoval o aktuálním vývoji Špaček.

Ladislava Kujalová Jurová si proti obvinění podala okamžitě stížnost. Vzhledem k promlčení státní zástupce stížnost neřešil a usnesení rovnou zrušil. Získat názor Ladislavy Kujalové Jurové je prakticky nemožné.

O kontaktování vůdkyně sekty se Deník opakovaně snažil, ale bez výsledku. Sekta stále mlčí. V případě, že by čin nebyl promlčen, hrozilo by Jurové až osmileté vězení. Kriminalisté mohou případ znovu otevřít, pokud by se našli další lidé, kteří se mohli stát obětí týrání od ledna 2010. V té době začal platit nový trestní zákoník, kde je nová promlčecí lhůta na deset let. Oběťmi týrání se podle zjištění detektivů stali tři bývalí členové sekty. Jde o dvě ženy a jednoho mladíka. Všichni tři Deníku před časem poskytli exkluzivní rozhovory.

Dvaapadesátiletá bývalá členka komunity z Třebíčska žila v sektě přes třináct let i se svými dvěma malými syny. Jeden z nich během života v sektě tragicky zemřel. „Pro nás je jednoduší, že soud nebude. Z guru už strach nemám, vlastně už je mi lhostejná. To, co nás učila, bylo správné, ale to, co jsme žili, bylo špatné. Věděla jsme, že se tam dělo zlo. Je mi líto dětí, které tam stále žijí. Jsou tam naprosto ztracené," svěřila se žena.

Další otevřené svědectví přinesl také sedmadvacetiletý muž, jenž žil v sektě od svých šesti do osmnácti let. Mluvil o ponižování a nestandardním fyzickém trestání dětí, které zažil na vlastní kůži. „Trápí mne zlé sny: Buď jsem v nich bita, anebo chci utéct, ale nejde to," svěřila se v dalším rozhovoru třetí z bývalých členů, devětatřicetiletá Lucie.

Kriminalisté z Třebíče na případu pracovali několik měsíců. Za tu dobu si nechali vypracovat celkem tři znalecké posudky, které se zabývají psychickým stavem poškozených. „Posudky potvrdily, že oběti trpí syndromem týraných osob," upozornil okresní státní zástupce Zdeněk Špaček.Všichni tři byli ochotni vše dosvědčit i u případného soudu.

„Měla jsem strach, že si všichni budou myslet, že lžu," reagovala poškozená Lucie, která žila v obavě, že se jednou bude muset znovu setkat s Jurovou, která její život dlouhou dobu zcela ovládala. „Já se s tím člověkem už nechci nikdy potkat, proto jsem na jednu stranu ráda, že žádný soud nebude," svěřila se Lucie. „Doufám, že se to už nějak uzavře," reagoval mladík.

Jeden z posudků zpracovával pro policii také odborník na chování sekt v Česku Zdeněk Vojtíšek. „Obvinění vysokého představitele náboženské společnosti z trestného činu je u nás výjimečné. Soudní moc se podle mého názoru ocitá mezi dvěma „mlýnskými kameny": měla by stát na straně náboženské svobody, a to i v případě svobody všelijak alternativních a problematických společenství, a měla by chránit před trestnými činy, a to i ty jednotlivce, kteří si potřebu ochrany třeba aktuálně neuvědomují," uvedl pro Deník Vojtíšek.

---------------------

Někdejší členové komunity: Bylo to děsivé

Z někdejší hájenky u Kuroslep na Třebíčsku vybudovali členové sekty pevnost. Dvaapadesátiletá bývalá členka. V sektě žila přes třináct let:

„Nesnášela jsem křik a pláč dětí. Nedalo se s tím nic dělat. V průběhu let, jak šel čas, se mi vytrácel smysl toho všeho, jelikož jsme podle matky nikam duchovně nepokročili, nic nepochopili ale trestalo se stejně. Naopak, tresty byly tvrdší. Přibývalo případů, kdy jsem nechápala, za co vlastně tresty přicházejí."

Devětatřicetiletá Lucie. V sektě žila dvanáct let:

„Jednoho dne přišla guru s tím, že já a můj bratr máme extrémně těžkou karmu a že je třeba, abychom se intenzivně očisťovali. Důvodem k nářezu bylo cokoli jak šla guru kolem mě, tak mě zbila nebo aspoň zpohlavkovala," vzpomíná si Lucie.

Když se Lucie na začátku října 1993 dobrovolně rozhodla žít v sektě, bylo jí devatenáct let. Do Kuroslep ji tehdy odvezl spolužák. Její maminka s rozhodnutím Lucie nesouhlasila, protože v té době už v komunitě žil její bratr se svou ženou.

Násilí se na ní podepsalo. Po odchodu ze sekty Kosmický zenbuddhismus, dříve Most ke svobodě, v roce 2005 zjistila, že má přeražený nos a mnohonásobnou frakturu obličeje, rozseklou hlavu na temeni.

Sedmadvacetiletý mladík prožil v sektě skoro celé dětství, odešel v osmnácti letech:

„Ze začátku to v Kuroslepech bylo celkem super. Jako děti jsme si spolu hodně hrály a měly k sobě blízko. Měly jsme i dost hraček, hlavně o Vánocích. Na to si stěžovat nemohu. Tehdy se na dětech ještě tělesné tresty nepraktikovaly. Postupem času a utahováním režimu se z toho ale stala děsivá věc."

-----------------------

Ladislava Kujalová

Třiašedesátiletá Ladislava Kujalová Jurová rozená Křivánková pochází z Brna. Narodila se do rodiny, kde o tec i matka byli aktivní členy tehdejší Komunistické strany Československa. V roce 1972 se rozhodla, že emigruje. S Čedokem vyrazila na zájezd do Řecka, kde na ni čekal její budoucí manžel Miloš Kujal. Ten už několik let žil v Německu. Narodila se jim dcera. V roce 1975 se rozhodli k přesídlení do Brazílie. Miloš pracoval pro nadnárodní firmu, která dodávala zařízení pro železárny. Ladislava se starala o dceru.

Na začátku osmdesátých let se Ladislava začala věnovat józe, karate a zajímala se o spiritismus. V roce 1982 se pár rozvedl. Tehdy se začala Ladislava významněji měnit. Začala věřit ve vlastní nadpřirozené schopnosti. Miloš to popsal takto: „Pamatuji si, že takzvaně psychografovala, což se projevovalo tím, že se na dálku spojila s jinými bytostmi a psala jejich myšlenky. Tím to začalo. Tvrdila, že bude konec světa a musí zachránit svět." Následně se stala členkou jistého společenství, kde si našla partnera a měla s ním další dceru. V roce 1990 se i se svými dvěma dcerami vrátila do Československa. V Brně začala pořádat přednášky o náboženském směru Most ke svobodě. Postupně začala vytvářet komunitu lidí, kteří věřili v její učení i nadpřirozené schopnosti. Celá skupina i s dětmi se usadila v hájovně v Kuroslepech na Třebíčsku. Ladislava se tam provdala za Josefa Juru, který také adoptoval její druhou dceru.