Přestože jim hrozil trest od dvou do osmi let, nakonec odešli s podmínkami.

Aleš Fučík a Miroslav Chytil z Brněnska podle soudu vytvořili dvojici, která má na svědomí předražování veřejných zakázek na měření hluku pro vysočinské silničáře v letech 2009 až 2011. Kraj Vysočina tím měli připravit o dva a půl milionu korun. Kraj za zakázky zaplatil přes tři miliony korun, ale ve skutečnosti si firmy fakturovaly pouze 623 tisíc korun. Rozdíl podle soudu putoval na soukromé účty obžalovaných.
Aleš Fučík dostal trest na tři roky s podmínkou na čtyři roky. Miroslava Chytila soud potrestal dvěma lety se stejně dlouhou podmínkou.

Kromě toho musí oba kraji vynahradit způsobenou škodu. Většinu peněz se policii podařilo zajistit na účtech obžalovaných už na začátku vyšetřování. Soud ve čtvrtek rozhodl, že tyto peníze budou zabrány ve prospěch Vysočiny.

Zda se peníze do krajské kasy vrátí, ale zatím není jisté. Rozhodnutí okresního soudu ještě bude muset přezkoumat krajský soud. Aleš Fučík se totiž proti rozhodnutí soudce Vladimíra Sovy a dvou členů soudního senátu na místě odvolal. „S rozsudkem nesouhlasím," řekl stručně po rozsudku Aleš Fučík.

Miroslav Chytil ve čtvrtek na hlavní líčení nedorazil. Jeho obhájce se o případném odvolání s klientem teprve poradí.

Čas na rozmyšlenou si ponechal i žalobce Kamil Špelda. Pro oba obžalované totiž navrhoval nepodmíněný trest. Fučík by podle něj měl skončit ve vězení na čtyři roky a Chytil na tři. „Jde o závažnou trestnou činnost, protože byla zpronevěřena nemalá částka z rozpočtu veřejné instituce, a takové jednání by se mělo tvrdě postihovat. Na druhou stranu lze vzít v úvahu, že se skoro celou částku podařilo zajistit," uvedl Kamil Špelda.

VLEKLÝ PŘÍPAD

Soudce Vladimír Sova sáhl k mírnějšímu trestu také s ohledem na délku trestního řízení. Trestní oznámení podali už v lednu 2012 hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (ČSSD) a ředitel krajského úřadu Zdeněk Kadlec. Obvinění padlo po roce a půl vyšetřování v červnu 2013. První hlavní líčení se konalo v září 2014 a první nepravomocné rozhodnutí soudu padlo teprve včera 21. července. „Je pravda, že to trvalo déle, ale prodleva nebyla na straně orgánů činných v trestním řízení, ale na straně soudu," podotkl žalobce.

Prodleva byla způsobena loňským odchodem soudkyně na mateřskou dovolenou. Případ musel převzít předseda soudu Vladimír Sova. Vzhledem k přetíženosti soudu, kde v té době působili pouze dva trestní soudci, bylo další hlavní líčení nařízeno až na včerejší den, kdy byl současně vyhlášen rozsudek.

Fučík i Chytil jakoukoli vinu odmítají. Fučík na cenách zakázek nevidí nic divného a trvá na tom, že se choval jako řádný hospodář. Chytil zase argumentoval tím, že je podnikatel, který se snaží vytvářet zisk. Ten byl podle něj přiměřený, přestože cena zakázek byla kraji navýšena o tři sta až čtyři sta procent.

Zpronevěra podle obžaloby a soudu fungovala na dohodě mezi Fučíkem a Chytilem. Ten je vlastník firem Needful a Služby v přírodě, které fungovaly jako prostředník. Oba muži se dohodli na zakázkách, přestože ani jedna z firem k tomu neměla potřebnou akreditaci.

Subdodavatelsky proto dělala měření firma Akson. Aleš Fučík pak poslal objednávku Chytilovi, který měření u Aksonu objednal. Chytil následně dodal faktury zpět Fučíkovi a ten je podepsal.

„Oba obžalovaní věděli, že fakturované ceny jsou ve všech jedenácti případech mnohonásobně vyšší, než byla cena v místě a čase obvyklá. Rozdíl si pak oba rozdělili rovným dílem," vysvětlit Kamil Špelda.

Fučík se u soudu hájil tím, že zakázky řešil v době, kdy na něj byl vyvíjen tlak, aby to nějak vyřešil a nemusely se platit pokuty. Obhájci se snažili soud přesvědčit, že důkazy obžaloby jsou nedostatečné a neprokazují vinu jejich klientů. Zpochybnili znalecký posudek i výpovědi svědků, kteří buď nic konkrétního neřekli, nebo byli zaujatí. Obhájci také navrhovali zproštění viny. Soud ale nakonec rozhodl, že má dostatek důkazů. Klíčový pro něj byl především pohyb peněz na účtech obžalovaných. Podle žalobce tento tok peněz navíc časově odpovídal fakturaci zakázek.

PODOBNÁ KAUZA

Podle žalobce Kamila Špeldy se dá případ srovnat s aktuální kauzou hejtmanova náměstka Libora Joukla (ČSSD) a šéfa vysočinských silničářů Jana Míky (ČSSD), kteří jsou obvinění ze zmanipulování zakázky na nákup sypačů Iveco pro Krajskou správu a údržbu silnic Vysočiny z roku 2009. Škoda má být kolem 33 milionů korun. Oba muže poslal žalobce před okresní soud, ale ten jejich trestní stíhání zastavil. Špelda, který v kauze figuruje jako žalobce, proti tomu podal stížnost. O ní musí rozhodnout krajský soud.

„Myslím, že se tyto dvě kauzy srovnat dají, i když ta, v níž figurují oba politici, je podstatně složitější," zmínil Kamil Špelda. Zatím však není jasné, zda se tato druhá jmenovaná kauza dostane před soud.

Jednání soudu opozdila takzvaná opasková aféra
Jihlava – Začátek čtvrtečního hlavního líčení u Okresního soudu v Jihlavě s Alešem Fučíkem a Miroslavem Chytilem poznamenala takzvaná opasková aféra. V soudní síni totiž hned na začátku chyběl obhájce Chytila Pavel Hála. Protože se nijak neomluvil, a bez něj by se nemohlo jednání konat, snažil se mu předseda soudního senátu Vladimír Sova dovolat na jeho telefonní číslo přímo ze soudní síně. Marně. Zkoušel to i obhájce Fučíka Rostislav Kovář, ale ani jemu telefon nikdo nezvedl. Po chvíli se však Hála v soudní síni objevil a v jeho řeči těla se dalo číst, že je rozrušený.

„Musím se omluvit a současně vyjádřit nespokojenost nad postupem justiční stráže. Jejich kontroly u vchodu jsou ponižující. Musel jsem vyndávat opasek a kvůli tomu jsem se zdržel," rozohnil se v soudní síni Pavel Hála. Udýchaný ještě prohodil, že je kvůli tomu rozrušený, což mu před takto důležitým jednáním vadí.

Předseda Okresního soudu v Jihlavě Vladimír Sova ale příliš pochopení pro jeho rozčilení neměl. „Jeden z vašich kolegů přišel k tomuto soudu s nabitou pistolí a k jinému zase s nožem v opasku. Dokud si neuděláte pořádek ve vlastních řadách, tak se na toto téma odmítám bavit," oponoval obhájci soudce Sova. Jenže obhájce se prý kvůli opasku zpozdil i na vyhlášení rozsudku. Před ním byla hodinová pauza.

Obhájci si v poslední době napříč republikou stále častěji stěžují na podle jejich názoru ponižující kontroly při vstupu do soudních budov.