Lockdownu se Česko zřejmě nevyhne, varuje epidemiolog Rastislav Maďar

Co MeSES kromě masivního PCR testování ještě doporučovala, aby se nenaplnil nejčernější scénář?
Doporučili jsme testování ve školách všude, kde incidence v regionu stoupne za týden nad sto na sto tisíc obyvatel, a ve firmách, když stoupne nad dvě stě. Nakonec se to podařilo uhrát na testování ve školách aspoň v okresech nad tři sta na sto tisíc. Ale vlak už byl rozjetý a s tím je pak těžké rychle cokoliv udělat. Oficiální strategie byla, že jde o epidemii neočkovaných, takže by se všichni měli očkovat. Jenže se ukázalo, že se nelze plně spolehnout nejen na promoření, ale ani na proočkovanost a že na jednotkách intenzivní péče končí i lidé se dvěma dávkami očkování. Neočkovaní se tam však dostávají mladší a jejich prognóza je horší. V každém případě právě toto byl okamžik, kdy se mělo začít brzdit. Bohužel k tomu nedošlo.

Svět děsí nová mutace covidu z Afriky. Už je v Evropě, Česko omezilo cestování

U toho se chci zastavit. Politici i odborníci pořád zdůrazňují, že vakcinace udělá za pandemií tečku. Teď to úplně neplatí. To nikdo netušil, že virus přemůže i vakcínu?
Když vakcíny dorazily, bylo zjevné, že nelze garantovat bezinfekčnost očkovaných lidí. Byla chyba, že to tehdy z úst ministra zdravotnictví Blatného zaznělo. Hned jsme upozorňovali, že pro takové kategorické tvrzení nemáme důkazy. Byl to názor lékaře, který ale nebyl odborností vakcinolog nebo epidemiolog. Asi se tím snažil lidi povzbudit k očkování. Chci přitom zdůraznit, že vakcíny chrání velmi dobře proti těžkým stavům, hospitalizacím a úmrtím. Ukázalo se však, že po pěti šesti měsících ochranný účinek klesá a je třeba aplikovat třetí posilující dávku. To u vakcín není nic neobvyklého. I hexavakcína, která se dává malým dětem, se aplikuje ve schématu dva plus jedna. Od počátku jsme lidem říkali, že teprve čas může dát odpověď na otázku, jak dlouho nás bude očkování chránit. Poprvé se to ukázalo v Izraeli, který začal jako první masově očkovat. Po půl roce tam znovu začala stoupat incidence a oni dokázali narůstající vlnu velmi rychle zkrotit proočkováním velké části populace třetí dávkou. Z toho jsme se měli poučit a zopakovat tento postup.

Proč se to nestalo?
Je tam i psychologický aspekt. Lidé, kteří u nás dostali dvě dávky, už získali pocit, že tím riziko u sebe vyřešili, a s tou třetí posilující váhají, což není dobré. Přesto je třeba zdůraznit, že když má někdo jenom dvě dávky, nedává mu to sice absolutní jistotu, že neskončí na jipce, ale významně to redukuje riziko. Mohu prohlásit, že pokud někdo není očkovaný vůbec, má mnohonásobně větší pravděpodobnost, že skončí v nemocnici. Především se to týká starších lidí. I dvě dávky jsou tedy mnohem lepší než nic. Efekt té třetí je však úžasný.

Lidé, kteří poctivě absolvovali dvě dávky, si často říkají, že hlavně chrání své okolí, starší rodiče, prarodiče. Je to ale pravda, když i oni mohou být přenašeči koronaviru?
Platí, že naočkovaný člověk může být infekční a vylučovat virus, ale vylučuje ho méně a kratší dobu než nevakcinovaný jedinec. Neříkali jsme nikdy, že očkovaní lidé by neměli nosit respirátor a zanedbávat ostatní formy prevence.

Měli by se i testovat?
Pokud mají očkovaní příznaky, musí se testovat. Jsou-li pozitivní, jdou do izolace. Nicméně pokud měl očkovaný jedinec kontakt s nakaženou osobou, ale příznaky nemá, testovat se aktuálně nemusí. Odborné skupiny však doporučují, aby se i tito lidé zhruba po pěti až sedmi dnech otestovali a do té doby se chovali, jako kdyby byli infekční, tedy neustále nosili respirátor a drželi se dál od rizikových osob ve svém okolí. Na masivní testování všech nemá bohužel stát dostatečné PCR kapacity. To se hodně zanedbalo, což je obrovská chyba.

Ptala jsem se na to i proto, že původně vláda říkala, že očkování přinese lidem nejen zdravotní, ale také společenský bonus. Tedy že budou moci chodit bez respirátorů, navštěvovat kulturní a sportovní akce bez omezení a nebudou se muset testovat. To s novou vlnou padlo?
V některých zemích to tak částečně fungovalo. My jsme se v celkové proočkovanosti populace nedostali tak vysoko, abychom si mohli troufnout takto rozvolnit. Navíc velká část obyvatelstva nedodržovala preventivní opatření, personál v restauracích nenosil respirátory, certifikáty po vás všude nevyžadovali úplně striktně. To celou situaci komplikovalo. Lidé se pochopitelně ptali, co budou mít z toho, když se nechají očkovat. Z toho pak vyplynula definice benefitů. Jedním z nich bylo, že se nemusejí testovat a nemusejí do karantény. Ovšem každá mince má dvě strany a je otázka, zda potenciál těchto nových očkovanců už není vyčerpaný, možná tyto výhody už nikoho dalšího nepřesvědčí.

PŘEHLEDNĚ: Co se od pátku mění. Omezení se týká barů, trhů, alkoholu i kultury

Máte představu o motivaci, která by teď na zbývajících čtyřicet procent neočkovaných zabrala?
Zájem o očkování v poslední době stoupá, takže opatření, které zpoplatnilo testy a nově je pro návštěvu hromadných akcí, restaurací a různých služeb ani neuznává, zabírá. Funguje to minimálně na tu část populace, která nepatří k radikálním odpůrcům vakcinace, ale spíš ji neřešila z časových nebo jiných důvodů. Omezený přístup ke službám ji nyní motivoval k očkování. Je ale nepochybné, že tady zůstane tvrdé jádro odpůrců, které k vakcinaci nepřiměje nic. Osobně nejsem příznivcem tvrdého lámání kohokoliv, protože to produkuje ještě radikálnější odpor a nestabilitu společnosti.

Tím jste mi odpověděl na otázku, zda byste byl pro povinné očkování proti novému koronaviru.
Povinné očkování by se mělo zavést pro vybrané profesní skupiny, které pečují o rizikové pacienty. Ostatní bych zkusil motivovat nikoli malusem, ale bonusem. Zaměstnavatelé by například mohli získat daňové úlevy, pokud proočkovanost jejich zaměstnanců dosáhne určité úrovně. Zaznívá, že by to bylo i ekonomicky schůdné.

Nemocniční personál je vysoce proočkovaný, ale v sociálních zařízeních to až tolik neplatí. Chápete to?
Je to smutné, ale umím se vcítit do pozice vedoucích těch zařízení. Lidí v sociálních službách je málo, jsou špatně placení, a pokud nechtějí riskovat jejich odchod, nemohou na ně příliš tlačit. Neřešme racionalitu rozhodnutí těchto zaměstnanců, prostě k tomu mají nějaký důvod. Kdyby na ně ředitelé vyvinuli extrémní nátlak, část by zřejmě odešla jinam. To by mohlo zhoršit kvalitu ošetřovatelské péče o klienty těchto zařízení. Ale také možná nezbude než zkusit ráznější postup. Ztráta lidských životů je nevratná.

Jste pro vyhlášení nouzového stavu, jak navrhovala hlavní hygienička, především kvůli pracovní povinnosti mediků?
Nouzový stav vytváří pouze právní předpoklad, aby se mohlo rychle zasáhnout tam, kde je třeba. Nesouvisí přímo s lockdownem. V zásadě by to ničemu nevadilo. Kdyby se situace zhoršovala, což se stane, byla by k dispozici rychlá platforma pro reakci. Připomínám, že virový vlak se rozjel, má velkou setrvačnost, a než se ho podaří zabrzdit, bude to trvat dlouho. Každý den prodlení přináší velké množství nových nakažených lidí. Reprodukční číslo je 1,3, takže se rychle násobí počet nakažených. Z toho se určité procento vždy dostane do nemocnice a umře. Z lidí infikovaných v dnešních dnech budeme počítat mrtvé za pár týdnů.

Není ale vyhlášení nouzového stavu jen skrytý výraz pro brzký lock-down?
Lockdown nelze vyloučit. Avšak nejsou to synonyma. Nouzový stav může sloužit například i pro nákup antigenních testů do škol. Dává možnost omezit provozní dobu nočních zařízení, barů, diskoték, což bez jeho vyhlášení nelze.

EMA schválila vakcínu Pfizer pro děti od pěti let. Do Česka dorazí v prosinci

Bylo by omezení kontaktů mezi lidmi víc než žádoucí?
Jednoznačně. Epidemie se však dostala do fáze, kdy musíme zohledňovat i názory psychologů a sociologů. Když populace nedodržuje běžná opatření, je otázka, zda bude respektovat ta ještě přísnější. Jde o mezioborový problém. To, co by pomohlo nejvíc, je omezení kontaktů, dobrovolné a rozsáhlé testování populace alespoň dvěma PCR testy během relativně krátké doby. K tomu však chybí nastavená logistika.

Udržíme žáky ve školách?
Můj názor je, že školy zůstanou otevřené co nejdéle a k jejich uzavření by se sáhlo až úplně nakonec. Už jenom kvůli tomu, že pokud rodiče chodí do práce, děti by skončily u prarodičů, což není ideální, nejsou-li očkovaní. A i když jsou, jejich imunita bude po vakcinaci nebo prodělání nemoci do konce roku klesat. Můžeme přemýšlet například o prodloužení zimních prázdnin směrem k předvánočnímu týdnu, ale to jsou jen úvahy. A hlavně mluvíme o době, která nastane za měsíc, jenže ten rychlík s náloží viru se řítí hrozně rychle. Nejde jen o covidové pacienty a neočkované, ale za pár týdnů už zřejmě nebudou dostupná lůžka intenzivní péče pro jiné stavy. Představte si, že dojde k automobilové nehodě, kde bude šest zraněných, z toho čtyři budou potřebovat tento typ péče a lékaři budou muset přemýšlet, kdo je mladší a kdo starší, koho přemístit jinam, koho napojit a u koho zkusit méně intenzivní léčbu, než by pacient potřeboval. Až tam to může dospět.

Covidem se jako epidemiolog zabýváte už skoro dva roky. Co vám běží hlavou, když slyšíte vyjádření miliardáře Karla Janečka v TV Nova, že bychom měli odolat nátlaku na očkování dětí, protože covid-19 je nijak neohrožuje?
Pan Janeček to udělal trochu zákeřným způsobem, protože si zaplatil určitý čas za sebepropagaci a využil ho na to, aby se vyjádřil k něčemu, co mu naprosto nepřísluší. Myslím, že to byla pro danou televizi podpásovka. Za ještě horší věc považuji, když si některá média systematicky zvou hosty, kteří jdou proti proudu a vykládají názory, jež nemají oporu v medicíně založené na důkazech a vědeckých faktech. Ve veřejnosti pak vznikají oprávněné pochybnosti, protože většina lidí nemá potřebnou odbornost. Nelíbí se mi, když kvůli sledovanosti média takto záměrně vytvářejí kontroverze, aniž by je zajímaly devastující dopady.

Příští pětikoalice v opozičních lavicích volala po uznávání protilátek. Nejde však o falešnou a zavádějící cestu?
Případné uznávání protilátek nevyřeší problém, v němž teď jedeme. Je to legitimní debata, ale měla by se odložit. Ministerstvo zdravotnictví je od počátku konzistentní v tom, že to není na pořadu dne, s čímž souhlasím. Bohužel média dávala velký prostor lidem, kteří toto neuměli posoudit. Necitlivé zvedání nejistého tématu, na němž není v odborné mezinárodní veřejnosti shoda, dovedlo několik procent obyvatelstva k rozhodnutí neočkovat se. Mimochodem ukazuje se, že neklesá jenom postvakcinační, ale také postinfekční imunita. Protilátky klesají všem.

Už existují tvrdá data o tom, jak dlouho je člověk imunní po prodělání nemoci se středně těžkým nebo těžkým průběhem?
To se ukáže časem. Hlavní debata u protilátek se vedla o tom, že když někomu uznáváme pozitivní PCR test, ačkoliv neměl příznaky a jeho imunita se téměř neaktivovala, proč bychom nemohli uznávat existující protilátky? Jde ovšem o to, že odběr protilátek něco stojí, musí se dělat opakovaně kvůli jejich poklesu, který je velmi individuální, takže by se na to musely vyčlenit kapacity. Navíc protilátky v jakémkoliv množství nemají odkladný účinek vzhledem k očkování, tudíž to nemělo vůbec smysl řešit. Diskuse o protilátkách zbytečně destabilizovala poměrně jasnou komunikaci vlády, že očkování je prioritou.

Vláda vyhlásila nouzový stav. Hospody zavřou dříve, platí zákaz trhů i alkoholu

Čtyři ministři zdravotnictví, kteří se od března 2020 vystřídali v čele resortu, stále tvrdili, že je třeba naslouchat odborníkům. Jenže ti se často neshodli mezi sebou a když ano, vedení ministerstva se jejich radami neřídilo, s čímž máte osobní trpkou zkušenost. Platí to i dnes?
Je to podobné jako za ministra Blatného, kdy měl velké slovo náměstek pro zdravotní péči, tedy klinik, který nechápal všechny aspekty epidemiologie a preventivních opatření. To vedlo k pozdním a nedokonalý zásahům, které vidíme i v současnosti. Do čela boje proti pandemii se ve vedení ministerstva protlačila náměstkyně pro zdravotní péči, profesorka Koziar Vašáková, která je z nějakého důvodu dokonce víc vidět a slyšet než náměstkyně pro ochranu veřejného zdraví a hlavní hygienička. Zdá se mi, že prosazuje své názory až tunelového vidění klinika, a bohužel to vede k pozdním až nedostatečným preventivním zásahům. Je to takové déjà vu.

Zlepší se to, až nastoupí Fialova vláda? Bude Vlastimil Válek jako ministr zdravotnictví víc naslouchat tomu, co říkáte?
Profesor Válek vytvořil velkou skupinu tří desítek lidí v takzvaném Národním institutu pro zvládnutí pandemie. Přál si, aby někteří odborníci neměli pocit, že jsou odstrkováni. Samozřejmě názorové proudy v této skupině jsou velmi široké a komunikace není jednoduchá. Je to i časově náročné. Profesor Válek chtěl dosáhnout toho, aby se členové širokospektrální skupiny domluvili a potom veřejnosti sdělovali konsenzuální stanovisko. Tím by se zamezilo různorodým výstupům v médiích. Aby se práce zefektivnila, tým se rozdělil na podskupiny podle specializací, aby každý neřešil vše, a to i mimo svůj obor. Všichni však budou o všem informováni. Epidemiologická podskupina má deset členů a tam si dovedu představit, že se vždy domluvíme na jednotném stanovisku, které potom bude celý institut zastávat navenek.

Vy osobně jste tedy připraven touto cestou novému ministrovi zdravotnictví pomáhat?
Beru to tak, že pomáhám lidem této země. Bez spolupráce s politiky to nejde. Pokud pro odborný názor nezískáte politickou podporu, převálcuje ho někdo jiný. Když vám svědomí nedovolí zůstat pasivní, nezbývá nic jiného než do toho jít. Všichni to děláme zdarma ve svém volném čase, často brzy ráno nebo pozdě večer. Chceme republice pomoci vybřednout z krize. S lítostí konstatuji, že někdy nám to oficiální struktury neulehčují.

Kdy Česká republika vybředne z covidové krize?
Teď to bude velmi těžké období. Vysvětloval jsem to na ministerstvu zdravotnictví zprava zleva, všichni jsme se hodně snažili, ale oni to přivedli tam, kde to je. Jipková lůžka na Moravě budou zřejmě už brzy zahlcená, takže velmi pravděpodobně se budou pacienti převážet do Čech a pak už nemusí být místo nikde. Až sem to nemělo dojít. MeSES dávno říkal, že jakýkoliv lockdown při dostupném očkování a dostatečném času na přípravu bude neúspěchem. Bohužel to k němu asi spěje.