Justiční taháky roku 2021: Soudci i vládci fotbalu budou v roli obžalovaných
Nelehký covidový rok 2020 přestála česká justice bez větších otřesů. Povinná karanténa v jarních měsících prodloužila dlouhodobé soudní kauzy typu pražských jízdenek nebo letounů CASA. V soudních síních byly nejsledovanější případy s korupčním potenciálem, ať už šlo o brněnskou chobotnici místních zastupitelů nebo fotbalové úplatky a dotační podvody. Všechny by se mohly letos dočkat alespoň prvoinstančních verdiktů.
Nové šéfy loni získalo několik významných soudů. Předsedou Nejvyššího soudu ČR prezident Miloš Zeman jmenoval Petra Angyalossyho, ačkoli ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) doporučovala místopředsedu Mezinárodního trestního tribunálu Roberta Fremra. V čele Vrchního soudu v Praze stanul Luboš Dörfl.
Rok s ministryní
Nástup Marie Benešové do funkce kritizoval spolek Milion chvilek pro demokracii, ale loni se jeho obavy nepotvrdily. Pavel Zeman zůstal nejvyšším státním zástupcema pozici si udržela i vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová, kterou ministryně Benešová nemá ráda a jakmile se objeví příležitost, zahrne ji kritikou, jako třeba v případě údajného úniku informací ze spisu trestně stíhaného soudce Zdeňka Sováka.
Benešová také pohnula legislativou, když předložila několik protikorupčních norem, jako je zákon o lobbingu nebo o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti. O politický zářez se zasloužila výrokem, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský bude usilovat o prezidentský úřad, ačkoliv on sám to popírá. Méně dbala o čistý štít právního státu, když bez známky pochyb vždy stála za premiérem Andrejem Babišem a nevyjadřovala se k jeho střetu zájmů potvrzeném Evropskou komisí.