Předchozí
1 z 5
Další

Jiří Kostka: Hasič a zdravotník to jde dohromady

V civilu jsem byl zdravotník. Hasič a zdravotník, to jde dohromady snad automaticky. Práci v hasičském sboru jsem se věnoval celý život. Doba, kdy jsem ve sboru začínal se s dneškem nedá srovnat. Pokrok jde neuvěřitelně rychle kupředu. Na začátku jsme měli pro potřeby sboru starý trambus, který jednou jel a zas nejel. Když jsme dostali hasičskou Tatru, byl to skok kupředu o celých sto procent.

Foto:Deník/Štěpánka SaadouniZdroj: Deník / Štěpánka Saadouni

Díky tomu, že jsme koncem osmdesátých let získali vlastní hasičskou stanici, může od 1986 sbor nepřetržitě a celoročně pracovat s mládeží. Mladí hasiči se zúčastňují soutěže Plamen. Z řad mládeže je pravidelně doplňována Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce – JPO III.(JSDHO), která byla zřízena v Perknově obcí Havlíčkův Brod k 1.1.1997. I tam jde pokrok rychle kupředu. Na hasiče i ty dobrovolné, jsou kladené stále větší nároky. Musí mít odborné zkoušky, nadšení už nestačí.

Foto:Deník/Štěpánka SaadouniZdroj: Deník / Štěpánka Saadouni

Pracoval jsem jako zdravotník na tři směny. Měl jsem třeba i tři dny volno, tak jsem se mohl věnovat práci ve sboru. Do toho jsme ještě s manželkou stavěli barák. Tady je ale potřeba připomenout, že jsem na tu práci nebyl sám. Měl jsem k ruce tým lidí na které jsem se mohl spolehnout, byli jsme a jsme dál jedna velká rodina. A samozřejmě moje vlastní rodina mě podporovala a měla pro mě pochopení.

Foto:Deník/Štěpánka SaadouniZdroj: Deník / Štěpánka Saadouni

Nikdy jsem nechtěl být hasičský profesionál. Dobrovolná práce ve sboru mi stačila, protože kromě činnosti u hasičů jsem se snažil, aby se Perknov, to je místní část Havlíčkova Brodu, měl k světu. Chodil jsem na Havlíčkobrodskou radnici, žádal o peníze, jednal jsem snad se všemi starosty, co se na radnici vystřídali. Někdy to jednání šlo líp někdy hůř, ale do Perknova se investovalo. Hasičská zbrojnice má novou střechu, Perknov nové hřiště, sbor má ve správě pro Perknov tři rybníky. Sázíme nové stromky místo těch, co zničil kůrovec.

Foto:Deník/Štěpánka SaadouniZdroj: Deník / Štěpánka Saadouni

Svého nástupce jsem si vychoval. Radím mu aby se vždycky díval kupředu se vztyčenou hlavou a nevzdával se, když se mu práce nedaří hned napoprvé. My, než jsme měli vlastní prostory, cvičili jsme třeba na návsi. Být hasičem, je krásná práce a té práce bude v Perknově pořád dost. Samozřejmě na úplný odpočinek se nechystám, odstřihnout se od toho všeho nejde. Takže rád svým kolegům pomůžu i jako důchodce, dokud mi budou stačit síly.

Foto:Deník/Štěpánka SaadouniZdroj: Deník / Štěpánka Saadouni