Nemocnice v Havlíčkově Brodě před šesti lety podstatnou měrou rozšířila svůj přístrojový park. „Z evropských prostředků se podařilo nakoupit i velmi drahé vybavení, na které by jinak naše nemocnice vůbec nedosáhla. Moc si toho považujeme,“ komentuje situaci mluvčí havlíčkobrodské nemocnice Petra Černo.
Podle ní seznam zakoupených přístrojů ze zmíněné dotace z Integrovaného regionální operačního programu čítá na stovky položek, od elektrických odsávaček mateřského mléka a monitorů až po velmi nákladnou techniku, jako je ultrazvuk, inkubátory či magnetická rezonance a vybavení do operačních sálů.
„Už jen to, že tu nyní máme ultrazvuk pro děti, je veliké plus. Nemusíme miminka nikam převážet,“ pochvaluje si primářka oddělení intermediární péče o novorozence Magdalena Chvílová Weberová. Rovněž možnost využít zařízení na magnetickou rezonanci, pořízené za více než 31 milionů korun ze zmíněné evropské dotace, vnímá primářka jako velký bonus a nemalý přínos pro zkvalitnění diagnostiky.
„Magnetická rezonance přináší jiné možnosti vyšetření, než jaké jsme měli dosud k dispozici díky CT či gama kamerám. Hlavní výhodou je vyšší schopnost rozlišení složek měkkých tkání a absence rentgenového záření,“ uvedl při zprovoznění moderního pracoviště primář radiodiagnostického oddělení Robert Pípal.
„Z evropských dotačních prostředků se podařilo nakoupit i velmi drahé přístrojové vybavení, na které by jinak naše nemocnice nedosáhla.“
Petra Černo, mluvčí nemocnice
Že se zdravotnická péče o nejmenší pacienty a jejich matky v havlíčkobrodské nemocnici neustále zkvalitňuje, potvrzují i slova Petry Černo: „Nastávající maminky mají u nás v současné době k dispozici samostatné porodní boxy a kvalitní sociální zázemí. Během porodu mohou využívat naše relaxační pomůcky – vanu, gymnastické míče a další. Hojně využívaná je poslední dobou i aromaterapie.“
Podle nemocničního webu se havlíčkobrodská nemocnice pyšní tím, že má novorozeneckou a kojeneckou úmrtnost na hodnotách, které patří k nejnižším v ČR.
Na pokoji může pobývat celá rodina
V péči o novorozence preferuje havlíčkobrodská nemocnice takzvaný systém rooming in, kdy i stabilní děti s nízkou porodní váhou jsou umisťovány na pokoj se svou matkou. Navíc zde disponují nadstandardními pokoji, na nichž může být spolu s matkou a novorozencem ubytován i otec dítěte. Tím získává nemocnice na popularitě.
„I z jiných regionů se nám teď ozývají rodiče, kteří potřebují pro své novorozené dítě neustálou nemocniční péči, ale jejich nemocnice neumožňuje rodinný pobyt. Bohužel je naše kapacita omezená, takže nemůžeme všechny žádosti uspokojit. Potřebovali bychom takových pokojů o hodně více, zájem o ně je velký,“ říká primářka s tím, že v poslední době měli zdejší lékaři v péči matky, které rodily v Praze, Plzni, Brně či Hradci Králové.
„Přišly k nám, protože se chtěly naučit s miminkem zacházet a kojit jej. Šlo o matky, které se na havlíčkobrodskou nemocnici obrátily ve vlastním zájmu, až po propuštění z předchozí nemocniční péče na klinikách ve velkých městech,“ vysvětluje primářka.
Podporují kojení
Podle jejích slov zde kladou velký důraz právě na výživu dítěte mateřským mlékem a na principy vývojové péče. „S dětmi se zachází šetrně, polohujeme je v inkubátorech a také u nich zajišťujeme smyslovou stimulaci. Výživa dětí je především mateřským mlékem,“ zdůrazňuje.
Kojení je podle primářky nemocnice námětem na samostatnou kapitolu. „Provozujeme zde laktační poradnu a také poradnu vývojové péče pro nedonošené děti. Důležité je, aby se jakékoliv odchylky od normálního vývoje diagnostikovaly co nejdříve a rychle se zasáhlo podpůrnými programy. Jde o to, aby rodiče nemuseli složitě tápat s péčí o dítě a mohli nám zavolat o radu,“ nastiňuje Magdalena Chvílová Weberová.
Jako jiné nemocnice se i v Havlíčkově Brodě potýkají s nedostatkem personálu. „Chybějí nám hlavně dětské sestřičky,“ popisuje problém. Ty tu přitom mají plné ruce práce. Snaží se, aby každé narozené dítě bylo co nejdříve v náručí matky a sdílelo s ní i pokoj.
Zdravotní sestry v havlíčkobrodské nemocnici
Nemocnice nabízí budoucím maminkám i předporodní přípravu a možnost virtuálně si prohlédnout zdejší porodnici a centrum intermediární péče.
Magdalena Chvílová Weberová: Nové přístroje přispěly k šetrnějšímu ošetření a kvalitní diagnostice
Nemocnici v Havlíčkově Brodě se před šesti lety podařilo získat významnou dotaci z fondů EU pro její perinatologické centrum a navazující obory. Přínos těchto evropských peněz, jejich využití a také současnou péči o novorozence přiblížila primářka oddělení intermediární péče o novorozence Nemocnice Havlíčkův Brod Magdalena Chvílová Weberová.
Magdalena Chvílová Weberová, primářka oddělení intermediární péče o novorozence Nemocnice Havlíčkův BrodVaší nemocnici se v roce 2017 podařilo získat významnou evropskou dotaci přes osmdesát milionů korun. Jaké vybavení z těchto peněz nemocnice tehdy pořídila?
Z této dotace nemocnice zajistila celou plejádu velmi potřebných přístrojů pro naše perinatologické centrum a pro návazné obory, jako je anesteziologie, intenzivní medicína, hematologie, gynekologie, porodnictví včetně související radiologie a zobrazovacích metod. Některé dřívější přístroje, co jsme tu měli, už dosluhovaly, většinu jsme ale do té doby neměli ve vybavení vůbec. Získali jsme tak například modernější monitory, dokonalejší inkubátory, ale také velice nákladné přístroje jako ultrazvuk pro vyšetřování dětí a přístroj pro magnetickou rezonanci. Dnes mohu s potěšením konstatovat, že pořízení nových přístrojů z prostředků Integrovaného regionálního operačního programu nám významnou měrou napomohlo k šetrnějšímu ošetření a kvalitní diagnostice.
„Z dotace naše nemocnice zajistila celou plejádu velmi potřebných přístrojů pro naše perinatologické centrum a pro návazné obory.“
Magdalena Chvílová Weberová
Perinatologické centrum ve vaší nemocnici funguje už řadu let. Můžete nám jej ve stručnosti představit?
Naše perinatologické centrum bylo jedním z vůbec prvních v České republice, v současnosti máme statut perinatologického centra II. typu. Úzce spolupracujeme s gynekologicko-porodnickým oddělením a perinatologickými centry III. typu (v Praze a Hradci Králové). JIP pečuje o novorozence s nízkou porodní hmotností od 31. týdne a o novorozence vyžadující zvýšenou péči. Pro vaši představu mohu zmínit, že jen za loňský rok se v havlíčkobrodské nemocnici narodilo 1354 miminek. To je nejvíce dětí v rámci všech nemocnic na Vysočině. Ze zmíněného čísla bylo 94 novorozenců s nízkou porodní hmotností pod 2,5 kilogramu. Počet nedonošených poslední dobou stagnuje, je to okolo osmi procent z celkového počtu narozených dětí.
Nakolik se péče o budoucí matky–rodičky a novorozence za poslední léta ve vaší nemocnici proměnila?
Především se diametrálně změnil přístup k této klientele. Je šetrný, takzvaně babyfriendly – tedy v duchu nemocnice přátelské k dětem, a to i v nízkých hmotnostních kategoriích. Mimochodem, dětské oddělení naší nemocnice je už od roku 1998 nositelem titulu Baby Friendly Hospital za podporu a propagaci kojení. U nedonošených dětí a nemocných novorozenců podporujeme jejich životní funkce a poté je umístíme na pokoj společně s jejich matkou. Snažíme se tedy o to, aby novorozenec, pokud to jde, nebyl od své matky oddělován.
Všimli jsme si, že jsou tu na pokojích i tatínci. To je běžná praxe?
Ano, díky nákladné přestavbě oddělení, která byla realizovaná z nemocničních a krajských peněz, tu máme rodinné pokoje, kde může být spolu s matkou a novorozencem na pokoji i tatínek. Oba rodiče tak mají možnost být se svým miminkem nonstop, což ve všech nemocnicích v naší republice stále ještě není běžný standard. Je třeba zdůraznit, že u nedonošených dětí jde často o několikatýdenní pobyt. Ještě před pár lety nebyla ani u nás tato vymoženost tak docela myslitelná.