Jeho páteří by se měl stát integrovaný bezpečnostní systém a hlavou státní tajemník pro bezpečnost. Pavel je přesvědčen, že centrum musí mluvit jedním hlasem, aby lidé měli jasno, co je závazná instrukce.

Na plánu pracoval zhruba se stovkou odborníků, zástupců obcí, měst, byznysu, kultury, školství i neziskového sektoru. Kromě zefektivnění krizových struktur státu Petr Pavel doporučuje i pravidelná cvičení na všech úrovních, aby lidé nebyli zaskočeni, až k jakékoli průřezové krizi dojde.

Deník s Petrem Pavlem hovořil o jeho představě efektivního zvládání krizových stavů.

Co by měl stát udělat, aby jakékoli krize zvládal bez chaosu a podle předem daných pravidel?
Naše hlavní doporučení se týká částečné restrukturalizace stávajícího systému a přenastavení vazeb. Není nutné vytvářet nové prvky s výjimkou státního tajemníka pro bezpečnost, který by byl současně šéfem sekretariátu Bezpečnostní rady státu a hlavním premiérovým poradcem pro bezpečnostní otázky. Nejdůležitější je vytvořit mnohem lepší prostor pro koordinaci a řízení.

V průběhu první vlny koronaviru jsme zaznamenali řízení z různých míst, což nakonec vyvolalo chaos, protože lidé v exekutivním řetězci pořádně nevěděli, kdo jim vlastně velí, zda je to vláda, ministerstvo zdravotnictví nebo vnitra, případně nějaké odborné orgány.

Do toho je třeba zavést pořádek. Náš expertní tým se zabýval samozřejmě i tím, jak krizové řízení funguje v zemích, které mají už delší zkušenost i s jinými krizemi, než je covidová pandemie. Jasně se ukazuje, že systém krizového řízení musí být centralizován a řídit ho musí nikoliv politik, ale odborník. Proto jsme navrhli zřízení pozice státního tajemníka pro bezpečnost, který by měl přesah do všech resortů. K řešení průřezové krize jsou zapotřebí hlavně horizontální, nikoliv vertikální vazby.

S tím souvisí vaše poučka jedna hlava, jedna ústa, jedno místo?
Přesně tak. Obce a kraje, jak se ukázalo při našich letních besedách, byly často zmatené a nevěděly, která informace platí, případně, kde ji mají najít. Místo toho, aby si v systému našly databázi, kde by okamžitě viděly to, co potřebují, obtelefonovávaly ministerstva, hygieny, policii, hasiče a zjišťovaly, jestli náhodou někdo neví, co a jak. To je to nejhorší, co se může stát. Existující prvky proto musíme lépe strukturovat, dát jim jednotné řízení, poučit se ze zkušeností vlastních i cizích a systém nastavit optimálně.

Máte o tom hovořit s premiérem Babišem. Myslíte, že vaše doporučení vyslyší?
Budeme mít videohovor. Jsem rád, že budu mít možnost panu premiérovi naše doporučení představit a zdůvodnit, dát mu najevo, že nemají žádný politický podtext. Jejich cílem je upozornit na to, co nefungovalo dobře, a naznačit cestu, jak by to mohlo fungovat lépe. Nejde o komplexní návrh, neboť na to jsme neměli dost lidí ani času, ale o jeden z podnětů pro experty na vládní úrovni, kteří je mohou společně s ostatními využít k auditu národního krizového systému a do budoucna ho vylepšit.

To ovšem není záležitost na dny. Naopak podle vašich slov je nutné rychle podchytit skupiny dobrovolníků a nasměrovat je k nejdůležitějším cílům. Proč?
Ve spektru vládních opatření tento moment chybí. Využití kapacit dobrovolníků je velmi aktuální, neboť může hodně pomoci a vládu to nestojí ani korunu. Jejich aktivity je třeba koordinovat, neboť už brzy mohou být tisíce lidí v karanténě, zvýší se tlak na bezpečnost domovů seniorů, jejich pomoc je žádoucí i na odběrových místech apod.

Proto jsme dobrovolnickou činnost vypíchli jako věc, na niž by se stát měl zaměřit a doplnit tím spektrum nástrojů, které má k dispozici. Pak by možnost cíleného zapojení dobrovolníků nemusela zůstat ležet ladem, jak se to z velké části stalo na jaře. Kromě jiného to také přispěje k posílení celospolečenské a mezigenerační solidarity. V plné šíři by se měla obnovit regionální dobrovolnická centra.

Na vládní úrovni se vedly dlouhé debaty o aktivaci Ústředního krizového štábu. Nakonec k ní došlo tento týden. Mělo se to stát dříve?
Ústřední krizový štáb je poradním orgánem vlády a má být plně k dispozici vždy, když je krizový stav. Dává jí odborná doporučení, takže by se do jeho činnosti neměla vnášet politická stanoviska. Když se tyto dvě roviny míchají, lidé v tom mají zmatek a nevědí, jaká instrukce je závazná.

Ideální je, když na vrcholu pyramidy krizového řízení stojí odborník, z našeho pohledu by to měl být státní tajemník pro bezpečnost, který by se svým pracovištěm posílil v době krize Ústřední krizový štáb, v jehož čele by také stál. A za důležité považuji i takzvané právo první informace, jež by zaručilo, že o zásadních opatřeních by se nejprve dovídali odpovědní činitelé v obcích, městech a krajích. Teprve poté by šly na veřejnost.

V pondělí došlo k výměně ministra zdravotnictví, Adama Vojtěcha nahradil epidemiolog Roman Prymula. Je to z vašeho pohledu dobrý tah?
Pana profesora Prymulu znám z dob jeho působení na vojenské lékařské akademii. Je to odborník na slovo vzatý a jeho jmenování může přispět k tomu, že výstupy z ministerstva zdravotnictví budou věcně podloženy.