Jeho příběh vstoupil do české mytologie a množstvím pověstí, jež se spojují s jeho jménem, se téměř vyrovná bájnému duchu Krkonoš Krakonošovi. Na rozdíl od něj je však tajemný „doktor Kytl“ prokazatelně historickou postavou. I když vynést na světlo jeho skutečný život zpod nánosu všech legend není jednoduché.

Narodil se 7. prosince roku 1703 v tehdejším Šumburku, dnešní obci Krásná-Pěnčín na Jablonecku, jako druhorozený syn šumburského ranhojiče Jana Antonína Melchiora Kittela.

Při spiritistické seanci v ateliéru sochaře Fojta byl prý vyvolán duch faraona Tutanchamona, jehož zjevení provázela smršť tak hrůzyplných událostí, že celá seance začala být záhy považována za prokletou
PODCAST: Dějiny temné i tajemné. Záhadná seance v Blanické

Jména Jan Josef získal při křtu v kostele Nejsvětější Trojice ve Bzí 13. února 1704. Třetí jméno Antonín dostal zřejmě později při biřmování a jméno Eleazar si přidal pozdější slavný „doktor“ pravděpodobně sám v souvislosti s členstvím v Třetím řádu sv. Františka jako řádové jméno po světci Eleazarovi z Ariana. (Třetím řádem se označuje společenství laiků, kteří žijí v civilním životě, ale jsou přidruženi k některému z existujících běžných řeholních společenství, v Kittelově případě k františkánům.)

Členem téhož řádu byl pravděpodobně i jeho otec a dále jeho bratr, lékárník Ignác Kašpar Antonín. O Kittelově příslušnosti k tomuto řádu svědčí jeho obyčejný hnědý plášť a časté návštěvy františkánského kláštera v Turnově.

„Bratři v turnovském klášteře si doktora Kittela vážili, prý od něj odebírali bylinky, které pěstoval u svého šumburského domu, a také masti z jeho lékárny. On od nich zase získával vzácné dovážené ingredience, které potřeboval k výrobě léčivých lektvarů,“ uvádí kniha Jany Scheybalové a Josefa V. Scheybala Lidová kultura severních Čech.

Jaké pevnostní brány měla nebo má Praha a jaké příběhy jsou s nimi spojeny?
PODCAST: Dějiny temné i tajemné. O pražských hradbách a pevnostech

Příslovečný Kittelův plášť tvořil nejenom léčitelův poznávací znak, ale hraje také hlavní roli v nejslavnější pověsti spojované s doktorovým jménem: podle ní s pomocí tohoto pláště létal. Pověsti o Kittelových zázračných schopnostech se začaly objevovat od 1. poloviny 19. století a po vzoru příběhů o doktoru Faustovi spojovaly šumburského léčitele s ďáblem – na rozdíl od Fausta však přisuzovaly Kittelovi v jeho konání pozitivní motivaci, protože smlouvu s ďáblem podle nich neuzavřel kvůli svému osobnímu prospěchu, ale z touhy pomáhat lidem. I proto jeho duše nakonec podle pověstí peklu nepropadla.

Po otci Kittel zdědil ranhojičské povolání, a třebaže nikdy nezískal lékařský titul a pravděpodobně ani nikdy nestudoval žádnou univerzitu, neboť v záznamech o studentech tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity se nevyskytuje, začal se věnovat léčitelským praktikám. Vycházel přitom ze znalostí, které se v jeho rodině předávaly z generace na generaci, z vrozených schopností a z rozsáhlého samostudia odborné literatury.

Dráze léčitelů se věnovali i jeho synové, jež vzešly ze sňatku s Annou Marií Güntherovou z Kokonína, s níž se oženil v roce 1727. Kolik spolu měli manželé Kittelovi dětí, není jisté, protože jejich počet se v různých pramenech liší, dospělého věku se jich však dožilo asi devět.

Smrt dánského astronoma a astrologa Tycha Brahe byla stejně výstřední a záhadná jako celý jeho předešlý život
PODCAST: Dějiny temné i tajemné. Záhadná smrt Tycha de Braha

Podle knihy Ivana Kazimoura Historie českého zdravotnictví pochází první písemná zmínka o Kittelových lékařských schopnostech z roku 1733, kdy jedna kronika zaznamenává, že vyléčil ženu jabloneckého starosty. Nejstarší tištěnou zprávu o lékařské praxi doktora Kittela pak přinesl údajně Jaroslav Schaller v díle Topographie des Königreichs Böhmen z roku 1786, kde ho označuje jako známého botanika a lékaře.

V roce 1747 měl Kittel obdržet od krajského grémia v Mladé Boleslavi titul „Attestat Incorporationis et Approbationis“, čímž získal možnost provozovat lékařskou a chirurgickou praxi.

S touto praxí začal nejdříve v Železném Brodě v domě pod kostelem, později nechal pro sebe a svou rodinu postavit dům v Šumburku, jemuž se pro jeho velikost přezdívalo Burk. V něm si zřídil nejen lékárnu, ale také v něm ubytovával dlouhodobě nemocné. Traduje se, že léčil i tehdejší vrchnost, například měl být osobním lékařem hruborohozeckých hrabat Desfoursů. Svým lékařským uměním proslul téměř po celých Čechách.

Český vojevůdce Albrecht z Valdštejna nikdy neztratil žádnou bitvu. Porazil jej až jeho vlastní císař, který ho začal považovat za zrádce
PODCAST: Dějiny temné i tajemné. Valdštejnova smrt v Chebu

Svědčí o tom mimo jiné skutečnost, že od 19. století se v Čechách používalo pro nevyléčitelně nemocné rčení: „Tomu ani Kittel nepomůže“. Podle odbornice na tradiční lidovou kulturu Lydie Petráňové bylo toto pořekadlo živé zřejmě už za Kittelova života. Léčitelův věhlas neunikl ani českému králi a rakouskému arcivévodovi Josefu II., který se ve svém cestovním deníku z roku 1779 zmiňuje o tom, že Kittela navštívil.

V roce 1782 se staří manželé přestěhovali ke svému synovi Filipu Jakubovi na šumburskou faru, kde Kittelova manželka po několika měsících zemřela. Doktor Kittel ke konci života oslepl a zemřel tři týdny před svými 80. narozeninami, 16. listopadu roku 1783. Syn Filip Jakub ho uložil do rodinné hrobky, vybudované v roce 1763 pod lodí místního kostela sv. Josefa.

„Jan Josef Antonín Eleazar Kittel byl velmi významnou osobností překračující nejen místní, ale i časové hranice svého rodného místa… Jeho zásluhou a také s přispěním dalších členů Kittelova rodu se Šumburk stal centrálním místem lékařské a zároveň také duchovní péče. Díky svým cenným kontaktům s místní šlechtou, ale také například s církevními představiteli v Římě zajistil svému rodnému místu významné postavení na několik desítek let dopředu,“ shrnuje Kittelův význam spisovatel Ivan Kazimour.

Může mít pověst o tajemném umrlci, který se v noci zjevoval na hřbitově u kostela svatého Václava v Žamberku, vyhrabával mrtvoly a ohryzával je, reálný základ?
PODCAST: Dějiny temné i tajemné. Žamberský ohlodávač mrtvol

Ačkoli většinu pověstí o Kittelovi můžeme skutečně odkázat do říše legend, jedna má až nečekaně reálný základ.

V roce 1928 získal regionální historik, smržovský učitel a kronikář Josef Meissner od Huga Fischera, posledního majitele takzvaného Lučního mlýna ve Smržovce, tajemný rukopis, označovaný jako Smržovský žaltář či Smržovský grimoár, který v 60. letech předal do Státního okresního archivu Jablonec nad Nisou.

Toto dílo, obsahující množství magických návodů včetně rituálů černé magie, neslo název Doctor Johann Faustens Miracul-, Kunst- und Wunderbuch oder seine eigene Handschrift, genannt Der Dreifache Höllenzwang, tedy Johanna Fausta kniha mirákulí, uměn a divů neboli Trojnásobné pekelné zaříkání, což je název, pod nímž bylo vydáno v roce 2001.

Jedenáct hlav českých pánů, kteří patřili mezi 27 popravených účastníků stavovského povstání, se dodnes skrývá na neznámém místě, pravděpodobně na Starém Městě Pražském
PODCAST: Dějiny temné i tajemné. Kde se skrývají hlavy popravených českých pánů?

Podle letopočtu na titulní straně vznikla tato kniha v roce 1469, avšak podle Meissnerova posouzení písma pocházela z první poloviny 18. století, tedy právě z Kittelovy doby.

Protože i místo nálezu se nacházelo v blízkosti Kittelova působiště, bývá rukopis často spojován s jeho osobou, žádné důkazy pro tuto domněnku však nejsou. Podle Meissnera obsahuje kniha „klíč“ pro práci s kouzelnými formulemi, návody na rituály vedoucí k vyvolávání pekelných mocností a také varování, že v rukou nepovolance může znamenat velké nebezpečí. Její autor není dodnes znám, a kniha tak představuje trvalé tajemství.