Po roce marné snahy o zaměstnání se Hana dozvěděla o projektu Zlatá práce v nadaci Krása pomoci, který pomáhá lidem v předdůchodovém věku se sháněním pracovní pozice. „Paní Hana přišla poprvé na konzultaci loni v květnu. Prošly jsme spolu životopis, trochu jej upravily a zaměřily se na výběr vhodných pozic,“ vybavuje si koordinátorka projektu Kateřina Musilová.

Projekt Zlatá práce spolupracuje s firmami, jež věk svých zaměstnanců neřeší. Musilová se proto podívala na volná místa jejich partnerů. Jedna společnost nabízela zrovna pozici, na kterou se Hana profilově hodila. „Upravily jsme spolu ještě motivační dopis a doporučila jsem ji. To byl červen. Klientku pozvali do výběrového řízení a v srpnu mohla nastoupit opět na místo office managerky, které odpovídalo jejím představám,“ vypráví Musilová.

Starší lidé mají problém najít práci. Ilustrační snímek
Jsou zkušení, chtějí pracovat. Firmy ale starší lidi odmítají. To se může změnit

Její další klient, osmapadesátiletý strojní mechanik Jiří z Jihlavy musel opustit zaměstnání, protože se musel starat o nemocnou matku. V okamžiku, kdy se chtěl do práce vrátit, se setkával s odmítnutím na základě věku. „Nikdo mu to nedal písemně, ale ať už telefonicky nebo osobně dost často zaznělo, že má jen tři roky do důchodu a je pro zaměstnavatele moc starý. Na psychice a sebevědomí mu to moc nepřidalo,“ říká Musilová.

V červenci minulého roku s ním proto prošla všechny možnosti, kde hledat práci, na co se zaměřit, kam zajít osobně a komu poslat životopis e-mailem. Jiří se neúspěšně zúčastnil asi tří pohovorů. Pak se spolu dohodli, že opustí od původního požadavku a profesního zaměření mechanika a podívají se i na provozní pozice, správu budov a údržbu. „V říjnu nastoupil na místo pracovníka údržby do kolektivu lidí v podobném věku, zaměstnavatel mu dal vhodné podmínky a pan Jiří opět dostal chuť do života,“ shrnuje další vývoj manažerka z Krásy pomoci.

Podobně jako Jiřímu se přetrhla pracovní kariéra i tehdy třiapadesátileté Aleně z Brna, jež většinu života dělala v administrativě. I ona odešla ze zaměstnání, aby se mohla starat o nemocné rodiče. Dva roky s nimi byla doma, ale vzhledem ke špatné finanční situaci se potřebovala vrátit do práce.

Náročné hledání 

Dozvěděla se o projektu Zlatá práce a oslovila ho. „Prošly jsme spolu její situaci a začaly jsme aktivně hledat. Jednou z variant byla i státní správa, byť takové profesní zkušenosti před tím neměla. Podařilo se nám společně najít zajímavou pozici na Finančním úřadě, kam i nastoupila,“ líčí Musilová.

Jenže se psal leden 2020, v březnu vypukla pandemie covid-19 a začala éra práce z domova. V novém zaměstnání tak bylo těžké se zaučit, protože se s kolegy museli v kanceláři střídat. „Klientka neměla kolem sebe v podstatě nikoho, kdo by se jí věnoval. Nakonec se rozhodla, že ve zkušební době ukončí pracovní poměr a bude hledat dál,“ pokračuje Musilová.

Kateřina Musilová
Kateřina Musilová: Firmy lidi před důchodem ignorují, ti ztrácí sebevědomí

Znovu se tedy spolu pustily do hledání. Nakonec Alena nastoupila na administrativní pozici v malé firmě, kde dostala zaučení dle svých představ a pracuje tam dosud. „Věková diskriminace je na pracovním trhu tvrdou realitou. Jenže už nyní je nízká nezaměstnanost a nedostatek volných lidí. Firmy se proto budou muset naučit pracovat se všemi věkovými skupinami, aby měly v budoucnu dostatek zaměstnanců,“ upozorňuje manažerka z nadace Krása pomoci.