Rodičům Sabiny Lalákové bylo jasné, že z jejich holčičky vyroste volejbalistka. „Jsem vysoká po mamince a jelikož se tatínek znal s trenérem volejbalu, Janem Pavlíkem, tak situace byla jasná,“ potvrdila havlíčkobrodská rodačka, která naskakuje za Jiskru jako blokařka a láska k volejbalu trvá už déle jak sedmnáct let.
close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in
Kromě volejbalu, o kterém by se dalo mluvit a psát hodiny, mezi mé koníčky patří četba knih, cestování a focení.
close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in
S přítelem rádi cestujeme. Projeli jsme si Pobaltí a část USA. Rádi bychom se podívali i do nějakých asijských zemí.
close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in
Mezi mé další koníčky patří práce, což je veliká výhoda. Pracuji jako zdravotní laborantka v oboru mikrobiologie v soukromé laboratoři v Jihlavě.
close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in
V roce 2014 jsme si v Brodě zahráli 1. ligu, což je druhá nejvyšší liga v České republice. Ačkoliv jsme se neudrželi, všem nám to dalo mnoho zkušeností. V roce 2019 jsme se opět dostali do 1. ligy a tentokrát nás to moc bavilo. V lize jsme se udrželi a těšíme se na další sezónu, která začíná v říjnu roku 2020.
close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in
První liga aktuálně spočívá v tom, že se hraje jeden zápas v pátek večer a druhý v sobotu dopoledne, což je pro studující i pracující spoluhráčky hodně časově náročné. Vzhledem k tomu, že se hraje téměř každý víkend, ke konci sezóny hra bývá dost náročná i na psychiku. Naštěstí máme v týmu velmi dobrý kolektiv, který se navzájem podrží v jakékoliv situaci.
close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in
Se svými 183 cm hraji v našem týmu na pozici bloku. To zjednodušeně znamená, že bráním soupeři, aby zasmečoval do našich zadních hráček. Za můj největší úspěch by se dala považovat možnost hrát volejbal na extraligové úrovni. Já osobně však považuji za svůj největší úspěch okruh přátel, které jsem si během působení v brodském týmu vytvořila.
close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in