Alarmujícím příznakem, který může signalizovat zhoršení průchodnosti střev, je zvracení, zhoršené vyprazdňování nebo viditelné nafouknutí břicha. Pak už většinou nestačí jen užívat léky, ale může dojít i na operační zákrok, na což upozorňuje i profesor Falt: „Akutní průběh začátku choroby je méně častý. Crohnova choroba například může začít pod obrazem akutního zánětu slepého střeva a teprve při operaci se zjistí, že zánět postihuje větší úseky tenkého nebo tlustého střeva.“

Proti střevním zánětům zatím neexistuje žádná zaručená prevence. U lidí s neléčenou celiakií se autoimunitní choroby, včetně střevních zánětů, vyskytují mnohem častěji než u ostatních. Pokud jsou však bolesti břicha a průjmy způsobeny nesnášenlivostí na lepek, je to vždy ta lepší varianta.

Stanovení diagnózy v mladším věku je dnes rychlejší, říká odborník

Přemysl Falt.Na agresivnější formy střevních zánětů se předepisuje tzv. biologická léčba. Je totiž považována za nejúčinnější medikamentózní terapii, říká primář z Centra péče o zažívací trakt Vítkovické nemocnice v Ostravě Přemysl Falt.

Čím je způsobeno, že onemocnění postihuje stále častěji mladší dospělé a děti?
Příčina jevu zatím není jasně vysvětlena. Zdá se, že se zvyšuje agresivita střevních zánětů, což je obvykle spojeno také s mladším věkem v době diagnózy. Současně se na obě onemocnění myslí více než dříve a jsou k dispozici přesnější a méně invazivní diagnostické testy. A tak bývá stanovení diagnózy rychlejší i mladším věku.

S velkými nadějemi je nyní spojována tzv. biologická léčba. Na jakých principech zjednodušeně funguje? Pro koho je vhodná a má i nějaká negativa?
Biologická léčba spočívá v podání protilátek, které různými způsoby cíleně zasáhnou do řetězce patologické zánětlivé reakce. V současné době je považována za nejúčinnější medikamentózní léčbu a je obvykle podávána u agresivních forem střevních zánětů až po selhání jiných léčebných možností. Nevýhodou jsou samozřejmě možné nežádoucí účinky, poměrně časté postupné snížení její účinnosti a také vysoká cena.

Žít dobře se dá i bez lepku

Celiakie vás může zaskočit v každém věku. Její příznaky mohou být navíc často zaměňovány s projevy jiných nemocí. Bezlepková dieta je účinná, i když drahá, ale uvařit a upéct sobě i své rodině můžete téměř cokoli i z běžných surovin.

Bezlepkové potraviny:
- vepřové, hovězí a drůbeží maso i ryby,
- brambory, kukuřice, rýže nebo proso,
- nealkoholické nápoje (džus, limonáda, čaj, káva),
- mléko, máslo, vejce (pozor ale potraviny obsahující škroby na bázi lepku),
- čokoláda, marmeláda a med.

Lepek je celosvětově řazen mezi osm nejčastějších potravinových alergenů. Lepková intolerance musí být prokázána, což ovšem není jednoduché, bývá totiž často součástí širší potravinové intolerance. Rovněž i projevy lepkové alergie jsou pestré. Objevují se vyrážky a ekzémy, dokonce i astma či podvýživa. Diagnostika je obecně velice komplikovaná a jedinou metodou, která opravdu prokáže, zda se jedná o celiakii a nikoliv o jiné onemocnění, je krevní test. Po němž následuje vyšetření na gastroenterologii, kdy je odebrán kousek sliznice tenkého střeva a zjišťuje se, do jaké míry je střevo poškozené.

Jde to i bez lepku

Zatímco diagnostika není jednoduchá, u léčby to již neplatí – spočívá totiž v eliminační dietě. Sice to člověka omezuje, ale bezlepková dieta je velmi účinná. Potraviny s lepkem musí být označeny, zákon platí také v restauracích a neexistuje žádná výjimka. Aby jídlo bylo bezlepkové, nesmí v něm být přítomný lepek a nesmí být proto vyroben ze surovin, které jsou pro celiaky toxické – pšenice, ječmen, žito či oves. Ve specializovaných obchodech se můžete setkat s tzv. bezlepkovým ovsem, který je méně škodlivý, speciálně vyšlechtěný a reaguje na něj pouze pět procent celiaků.

„Aby se člověk ze začátku diety nezbláznil a nezruinoval, je nejlepší sestavit stravu ze základních surovin, jako jsou maso, vejce, zelenina, ovoce, luštěniny, rýže, brambory, jáhly, quinoa, pohanka a kupované pečivo nahradit domácím chlebem,” radí Helena Pernicová z Klubu celiakie Brno.

Naopak bychom si měli dopřát vlákninu, jež lepek naředí, čímž se pro nás stává stane stravitelnějším.  „Aby se posílila střevní bariéra, měl by člověk konzumovat i probiotika a dostatečně se hýbat,“ upřesňuje vhodnou výživu Pavel Kohout, vedoucí Centra výživy Thomayerovy nemocnice v Praze.

Zdravé pečení ve Víkendu
Žít se dá i bez lepku. Vařit a péct tak můžete s gustem dál. Jak si nepokazit svátky střevními obtížemi, dát vale lepku a přitom mít vánoční tabuli na jedničku? Podívejte se do sobotní přílohy Víkend ve vašem tištěném regionálním Deníku, kde vám přinášíme tipy a triky na Vánoce bez lepku.