Život v uzavřeném městě, den třináctý: V Olomouci vymysleli lék? Nervy pracují
/Z UZAVŘENÉHO MĚSTA LITOVEL PÍŠE REDAKTOR DENÍKU JIŘI FIŠARA/ Začíná nám druhý víkend v naší uzavřené zóně. Udělalo se zase hezky. Spousta lidí vyrazila na balkony nasát aspoň trochu sluníčka. Je to jen chabá náhrada za procházku nebo nějakou sportovní aktivitu, to víme všichni. Stejně chci ale pochválit všechny, kteří jsou schopní si to v této těžké době odepřít a vydrží.
Jak už jsem psal v předchozích dnech, bojová nálada nám trochu vyprchává. Spousta lidí se upnula k minimální 14denní lhůtě. Teď mají nervy napnuté jak špagáty. V neděli se máme dozvědět rozhodnutí. Netroufám si odhadovat.
Velké haló vyvolala poslední čísla z hygieny. V Litovli počet nakažených skokově narostl, v Olomouci se zázračně snížil asi o pět. Optimista věří, že v Olomouci našli lék a už bude všechno jen a jen dobré. Pesimista zase přemýšlí, jestli nám sem náhodou z hanácké metropole někdo ty nakažené nevozí do naší rezervace.
Samozřejmě nechci nic zlehčovat. Berte to všechno trochu s nadsázkou a nadhledem. Co nám taky jiného zbývá. Realita je taková, že nám to tady začíná slušně bublat jako v papiňáku. Hodně rozšířený je názor, že se výsledky testů účelově podržely do soboty. Prý aby čísla narostla výrazně a dalo se ospravedlnit prodloužení opatření.
Já sám na konspirační teorie obecně nevěřím. Nikomu svůj názor nevnucuji. Nevím ale, komu by se hodilo bezdůvodné protahování naší VIP karantény, když jen o něco málo volnější verze je i v celé republice. Osobně doufám, že aspoň do podobného režimu, byť třeba stále bez možnosti cestovat mimo naši oblast, bychom se mohli po neděli dostat. Pokud bude uvolnění rozsáhlejší, jedině dobře.
Pokud ne, nebude to žádná tragédie. Jsem přesvědčený, že i v takovém případě si budeme schopní poradit. Nic, ani tahle naše svízelná situace, nebude trvat věčně. Držme pohromadě a společně to zvládneme.