Pro spoustu lidí je to rutina. Jenže tyto zlozvyky přispívají k celosvětovému problému. Nakoupit hromady jídla, nedojídat a nejenom zbytky ale i přebytky jednoduše vyhodit. Na smetištích skončí ročně 1,03 miliardy tun potravin. Je to mnohem větší číslo, než bylo zjištěno v předchozích měřeních. Zároveň realita bude ještě o něco horší. Ne všechny státy totiž dodržují stejnou metodiku a řada z nich nedodává relevantní údaje. 

 „Mnoho zemí dosud nevyčíslilo svůj potravinový odpad," potvrdila pro agenturu AP Clementine O’Connorová z Programu OSN pro životní prostředí a spoluautorka zprávy. „Jenže bez přesných čísel neporozumíte problému, který před vámi leží,“ pokračovala. Data se sbírala v 54 vyspělých i rozvojových zemích.

"Zázrak" z včelích úlů si dokáže poradit s leckerou nemocí.
Med jako všelék. Sladké pochoutky je letos už jen málo, stoupla na ceně

Většina odpadu podle studie vzniká v domácnostech – přes 61 procent, zatímco stravovací služby se na něm podílí 26 procenty a 13 procenty pak obchod. Na každého obyvatele planety připadá v průměru 121 kilogramů vyplýtvaných potravin za rok. Ke ztrátám dochází už během výroby a distribuce, podle studie se tak nesní více než třetina potravin.

Autoři se podle agentury AP snažili poskytnout široké veřejnosti jasnější přehled o rozsahu problému. Cíl měli jediný: poukázáním na masivní ztráty přinutit vlády, aby se plýtváním začaly alespoň zaobírat.  „Je to obrovský problém. Je to nákladné z pohledu životního prostředí, společnosti i ekonomiky," uvedl Richard Swannel, z britské organizace Wrap, která se na studii podílela.

Začarovaný kruh

Podle O’Connorové se jedná o začarovaný kruh. Kvůli rostoucím lidským požadavkům se neustále zvyšují nároky na půdu, přibývá hospodářských zvířat, roste hustota skleníkových plynů. Přitom by stačilo s jídlem více šetřit, méně plýtvat a vlády by se měly více soustředit na programy, které například podporují komunální kompostování, využití přebytků jako krmivo apod. Mimochodem, podle zprávy plýtvání potravinami v domácnostech se zdaleka neomezuje jen na země s vyššími příjmy, jakou jsou USA či státy Evropské unie.

Roušky a respirátory by měly být označeny příslušnou certifikací.
Jak bezpečně nakupovat respirátory: u výrobku je potřeba ověřit několik věcí

Americké ministerstvo zemědělství odhaduje, že čtyřčlenná rodina promrhá každý rok zhruba 1500 dolarů (35 tisíc korun) za jídlo, to znamená, že ho nakoupí, ale nesní. Jako jeden z faktorů plýtvání uvedlo i časté marketingové akce 1+1 zdarma známé i u nás. „Nepomáhají ale ani štítky na obalech, které informují, kdy jídlu končí trvanlivost, nebo kdy je nejlepší ke konzumaci. Spousta jídla skončí v koši předčasně,“ uvedl Brian Roe, statistik z Ohio State University. 

„Plýtvání potravinami je důsledkem rozumných rozhodnutí lidí, kteří jednají na základě nejlepších dostupných informací. Ale jídlo je příliš důležité, aby se s ním takto plýtvalo,“ doplnil ho zemědělský ekonom Chris Barrett z Cornel University. Podle OSN téměř 700 milionů lidí na Zemi trpí hladem a tři miliardy lidí nemají přístup ke kvalitní zdravé stravě.