Kliknutím zvětšíteKdyž královna Alžběta II. slavila letos v červnu sedmdesáté výročí na britském trůnu, šlo o čtyřdenní oslavy, které svou ukázaly mimo jiné i to, jak moc je panovnice mezi Brity i v zahraničí populární. Doba její vlády byla pro Velkou Británii obdobím rozvoje a velkých společenských změn. Přesto se Alžběta II. hned několikrát stala terčem velké kritiky veřejnosti a někdy se mluvilo i o konci monarchie. Deník připomíná nejtěžší okamžiky vlády Alžběty II.
Dvě sestry
První velkou, byť v tomto případě ještě spíše osobní krizí, byla pro královnu Alžbětu II. léta před sňatkem její mladší sestry, princezny Margaret. Ta byla pro královnu jednou z nejbližších osob, v Buckinghamském paláci se ale celá léta šeptalo, a později i otevřeně mluvilo o tom, že pozici své starší sestře závidí.
Princezna Margaret ve společnosti královny Mary (své babičky) a sestry Alžběty (pozdější královny Alžběty II.)
Přesto se dvě sestry měly vždy rády a Margaret představovala pro královnu velkou oporu. Jejich vztah se ale otřásl v základech, když královna Alžběta II. musela sestře zakázat sňatek s její velkou láskou, bývalým letcem Petrem Townsendem. Ten byl nejenže neurozený, ale především šlo o rozvedeného muže. „Townsend byl rozvedený, což bylo v anglikánské církvi nepřípustné. Touha páru vzít se tak rozpoutala boj mezi veřejností a postojem vlády, a královna Alžběta II. byla v jeho prostředku,“ konstatuje magazín Town and Country.
Vztah obou sester v té době procházel velkou krizí. Alžběta II. údajně sestře vztah přála, musela se ale zachovat především jako královna. „Jelikož Margaret ještě nebylo pětadvacet let, bylo nutné, aby ke sňatku s rozvedeným mužem získala povolení koruny. A to ještě s tou podmínkou, že se kvůli němu vzdá všech výsad a titulu. Nezdálo se to ale pravděpodobné. Alžběta II. musela vzít v úvahu, že je hlavou anglikánské církve a kabinet Winstona Churchilla odmítl svazek podpořit,“ uvádí web Town and Country.
Princezna Margaret se nakonec se svým přítelem rozešla, a jak zobrazuje i populární seriál Koruna, její rozhodnutí nedokázala své sestře dlouho odpustit.
Chladná královna
V následujících letech pak královna musela spíše než nelibost vlastní rodiny několikrát snést nelibost veřejnosti. Velmi těžkým okamžikem pro ni byla takzvaná Suezská krize, kdy byla Velká Británie zatažena do bojů o Suezský průplav, které mezi sebou vedly především Egypt a Izrael.
Britskou veřejností byla britská účast v konfliktu přijata s velkou nelibostí a kritikou. Královna přesto podpořila tehdejšího premiéra, Sira Anthonyho Edena. Vyplývalo to z jejího postavení, kdy je panovník politicky neutrální a důležité rozhodnutí činí právě ministerský předseda. Královna byla kritizována za to, že nijak nezasáhla.
Přesto královna tuto krizi ustála. V následujících letech však byla kritizována například tiskem za zpátečnictví. Kritiku opět královna přečkala, ovšem dospěla k několika změnám. Tou nejvýraznější je, že od konce padesátých let jsou její tradiční vánoční projevy vysílány nejen v rádiu, ale především v televizi.
Další krize pro ni nastala v roce 1966. Tehdy ve waleské vesnici Aberfan zavalila halda místní základní školu, přičemž zemřelo více než sto dětí. Události v Aberfanu se okamžitě staly celonárodní tragédii. A také jedním z nejtěžších okamžiků vlády královny Alžběty II. „Navzdory ohromnému rozsahu tragédie královna v první chvíli odmítla jet do Aberfanu. Vysloužila si tím velkou kritiku. Nejdříve na formální návštěvu vesnice vyslala pouze svého manžela, prince Philipa. Osobně tam nakonec dorazila osm dní po tragédií, aby osobně viděla škody a promluvila s pozůstalými,“ přibližuje server History.
Obyvatelé Aberfanu odklízejí hlínu po tragickém sesuvu
Její návštěva nakonec byla velmi emotivní. Pohnutí, které na místě královna projevila, bylo velké a zejména extrémně nezvyklé. „Ve tváři se jí zračil opravdový smutek, což byl pro obvykle stoickou panovnici velmi netypický projev,“ zmiňuje server History s odvoláním životopisce Roberta Laceyho.
V roce 2002 se královna podle některých zdrojů vyjádřila, že rozhodnutí nejet do Aberfanu okamžitě, ale až se zpožděním, lituje nejvíce z celé doby své vlády. Do velšské vesnice se pak vrátila ještě třikrát. „Vzpomínkové akce po půl století od tragédie se panovnice účastnit nemohla, na místě její odkaz přečetl princ Charles. Mimo jiné v něm zaznělo, že když královna v roce 1966 přijela do Aberfanu, jako vždy dostala od jednoho z dětí kytičku. Na této však bylo přilepeno srdcervoucí věnování: Od zbývajících aberfanských dětí,“ píše web muzea Smithsonian.
Annus horribilis
I v dalších deseti letech nebyla mnohdy situace pro královnu jednoduchá. Například v 80. letech za premiérství Margaret Thatcherové se země potýkala s velkými ekonomickými a sociálními nepokoji, nemluvě o situaci v Severním Irsku. Šlo ovšem o celospolečenské problémy, které řešili všichni, a nutně nebyly dávány do souvislosti s královnou Alžbětou II.
Ty nejhorší turbulence ve 20. století pro ni nastaly v 90. letech. Například rok 1992 je označován za Annus Horribilis, tedy příšerný rok. Jak uvádí server History, v tomto roce se rozešli jak princ Charles a jeho manželka princezna Diana, tak princ Andrew a jeho manželka Sarah Fergusonová. Se svým manželem se rozvedla také princezna Anna.
V témže roce vypukl na hradě Windsor požár a kvůli protestům veřejnosti proti použití státních prostředků na obnovu královského sídla, souhlasila královna Alžběta II. s placením daní ze svých soukromých příjmů. Britské zákony to totiž nevyžadovaly, ačkoliv tak učinili i někteří dřívější panovníci.
Jedna z největších krizí však přišla v roce 1997. Tehdy tragicky zemřela lidmi milovaná princezna Diana. Buckinghamský palác brzy vydal poděkování těm, kdo přinesli na Dianinu počest květiny či zapálili svíčku. „Celá královská rodina, zvláště princ z Walesu, princ William a princ Harry, čerpají síly z úžasné podpory veřejnosti, se kterou mohou sdílet svůj ohromný smutek z velké ztráty. Jsou hluboce dojati a velmi vděčni,“ vyjádřil se mluvčí Buckinghamského paláce.
Jenže britská královská rodina se v hodinách a dnech po Dianině smrti ocitla také pod silnou palbou kritiky. Ve skutečnosti šlo o jednu z největších krizí, jaké kdy musela za své vlády královna Alžběta II. čelit. Tyto osudové dny zachytilo několik dokumentárních i hraných filmů.
Květiny, které po smrti princezny Diany přinesli lidé před Kensingtonský palác, který princezna za života obývala
Lidé totiž sice litovali Dianiny syny, princi Charlesovi a královně Alžbětě II. však bylo naopak kladeno za vinu minimálně to, že jejich reakce na Dianinu smrt je chladná a neuctivá - a to ještě bylo mnoho lidí, kteří věřili zřejmě nejznámější konspirační teorii, podle které Dianu zavraždil její bývalý manžel a jeho rodina.
Královnina zdrženlivá reakce na Dianinu smrt vyvolala opravdu velkou vlnu nevole Britů směrem k jinak oblíbené panovnici. „Ukažte nám, že vás to trápí,“ zněl jeden z nejslavnějších titulků bulvárních novin z dané doby. Královna totiž okamžitě veřejně nevystoupila, veřejně neplakala, nepřišla za zdrcenými lidmi.
Jenže chlad, ze kterého byla obviňována, byl ve skutečnosti to poslední, co královská rodina v daných dnech prožívala. Přibližuje to třeba dokumentární film Diana: 7 Days That Shook the Windsors. Britská královna jako monarcha zřídkakdy projevuje na veřejnosti emoce. Její postavení vyžaduje důstojnost a jistou neutralitu a to, co od královny v dané chvíli očekávali lidé, šlo zcela proti tomu.
Panovnice rovněž musela myslet na své vnuky - mladšímu princi Harrymu bylo v té době pouhých dvanáct let. „Cítila, že musí vyvažovat mezi svou rolí královny a babičky. A myslím, že byla - tak jako každý - velmi překvapená a šokovaná tím, co se stalo a jak rychle se to stalo,“ vyjádřil se v jednom dokumentu princ William.
Prvním velkým veřejným gestem nakonec bylo to, když si královna osobně přijela prohlédnout pátého září i s manželem, princem Charlesem a vnuky, květiny před paláci a souhlasila s televizním projevem (pět dní mezi Dianinou smrtí a královniným televizním projevem, mapuje třeba hraný film Královna z roku 2006 s Helen Mirrenovou v hlavní roli).
Konec šťastného manželství
V 21. století královnina popularita opět prudce stoupla. Napomohl k tomu třeba i její vnuk, princ William, když mu královna povolila sňatek s britským lidem milovanou neurozenou Kate Middletonovou.
Mnohem větší vrásky na čele ovšem královně nadělal princ Harry. Ten totiž po sňatku s herečkou Meghan Markleovou a narození prvního syna oznámil, že se vzdává pozice pracujícího člena britské královské rodiny. Nastal rozkol s příbuznými, který byl korunován kontroverzním interview Harryho a Meghan s moderátorkou Oprah Winfreyovou, ve kterém mimo jiné manželé obvinili královskou rodinu z rasismu.
Přesto, že z osobního hlediska šlo pro královnu o velmi těžké chvíle, britský tisk a veřejnost v případě této rodinné krize tentokrát stály na straně panovnice, princů Charlesa a Williama.
Nejhorší osobní ránou pro panovnici byl však loňský rok a smrt jejího milovaného manžela prince Philipa. Ten zemřel ve věku 99 let. S královnou byli manželé téměř 74 let a pro královnu byl největší životní oporou.
Vedle své životní lásky bude panovnice pohřbena v kapli na hradě Windsor.
2
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
