Propad o 8,7 procenta zbrzdil nadšení, že by se snad bitcoin po třech letech vrátil zpět na svoji hodnotu před kolapsem. Tehdy stál jeden 20 tisíc dolarů (cca 400 tisíc korun). K poklesu se ten den přidaly i další kryptoměny, které byly v posledních týdnech taženy silnou poptávkou investorů. Tolik k aktuálním zprávám z kryptoměnových tržišť.

Navzdory poslední ztrátě bitcoin, který je nejcennější a nejoblíbenější digitální měnou, zvýšil v tomto roce svoji hodnotu o více než sto procent. Někteří manažeři z hedgeových fondů – tedy z fondů zaměřených na výnosné, ale rizikové spekulace – si dokonce myslí, že by v příštím roce mohl dosáhnout 100 000 dolarů (2,2 milionu korun) za jeden kousek.

Investiční manažer společnosti Off Chain Capital Brian Estes k tomu pro Sky News řekl: „Už jsem viděl, jak bitcoiny narostly desetkrát, dvacetkrát i třicetkrát během jednoho roku. Takže pětinásobný růst podle mě není žádný problém.“ Jiní ovšem upozorňují, že takové předpovědi jsou úplně mimo. „Jakýkoliv model budoucího vývoje je blbost. Šílenství nelze modelovat. Tvrdí někdo něco jiného? Jistě. Má ale vůbec nějaké tušení? Ani náhodou,“ oponuje investor z Kanady Kevin Muir.

Guvernér Bank of England Andres Bailey nedávno v rozhovoru sdělil, že je „velmi nervózní“ z lidí, kteří bitcoiny kupují. Varoval je, že by měli být připraveni, až přijdou úplně o vše.

Vysoce nestabilní platidlo dosáhlo v prosinci 2017 své rekordní výše 20 089 dolarů. V roce následujícím spadlo o více než 80 procent na 3200 dolarů (70 tisíc Kč). Podle Sky News propad vedl k celé řadě bankrotů osobních i firemních, k rozpadům manželství a většinově k neschopnosti splácet úvěry.

Zapojit bitcoiny do tradiční ekonomiky

Přesto se nápady, že by předem určený počet bitcoinů měl být více zapojen do „tradiční“ ekonomiky, stále objevují na scéně. Naposledy ve světle masivního tisku peněz centrálními bankami po celém světě, což je v současnosti standardní a často i jediný způsob řešení ekonomických krizí – nyní kvůli záchraně hospodářství při koronavirové pandemii. Odborníci právě v tomto souběhu okolností vidí důvod současného nárůstu ceny bitcoinu.¨

Bitcoiny jsou digitální měnou obchodovatelnou na speciálním virtuálním tržišti. Poprvé se objevily v roce 2008. V jejich pozadí stojí osoba, nebo skupina, která používá pseudonym Satoshi Nakamoto. Celkem může být pomocí počítačů virtuálně „vytěženo“ 21 milionů mincí.

Ty budou programem uvolňovány do roku 2140, přičemž většina mincí bude vytěžena do roku 2030. Obchodovat lze i se zlomky bitcoinu, zatím jsou dělitelné až na osm desetinných míst. Jejich cenu určuje jen a pouze poptávka, lidská důvěra, že jejich cena poroste - přičemž za jejím růstem je samozřejmě i omezená nabídka, tzn. konkrétní počet mincí. Všechny tyto faktory samozřejmě dráždí všechny centrální bankéře světa.

Právě tyto specifické vlastnosti zaujaly představivost ekonomických libertariánů, kteří hledají způsob jejich uplatnění v tradiční ekonomice Zároveň se ihned po svém vstupu na finanční trhy bitcoiny staly oblíbeným platidlem na černém trhu.