Kliknutím zvětšítePsal se rok 1977, když lovci u domů komunity Escatawpa v americkém státě Mississippi nalezli ostatky zavražděné ženy. Stop měli policisté pramálo. Zjistili, že přibližně čtyřicetiletá žena byla zabita asi tři až čtyři měsíce předtím, než se našlo její tělo, a měla výrazný zlatý zub. To ale také bylo prakticky jediné, co měli vyšetřovatelé v ruce. Identitu ženy se jim zjistit nepodařilo, a stejně tak neexistovalo žádné vodítko k pachateli. Zdálo se tak, že případ neznámé z Escatawpa se stane dalším "pomníčkem". Ovšem toto platilo jen do minulého týdne.
Před několika dny předstoupil před novináře šerif dané oblasti a v praxi ukázal, že nejen v televizních seriálech se dá objasnit i více než čtyři desítky let starý případ. „Vyšetřovatelé díky DNA identifikovali, že ostatky patří Claře Birdlongové, narozené v roce 1933," uvedl šerif Mike Ezell. Případ se začal vyjasňovat počátkem letošního roku. Tehdy se na policisty obrátili příbuzní Birdlongové, kteří zmínili, že žena se záhadně ztratila počátkem sedmdesátých let. Vyšetřovatelé začali vzorky DNA od rodiny porovnávat s nevyřešenými případy.
Po více než čtyřech desetiletích se ale policistům povedlo zjistit ještě mnohem více, než jen jméno oběti. Zdá se totiž, že kromě zavražděné znají už i totožnost vraha. „I když už je nyní po smrti, hlavním podezřelým v případu je Samuel Little," zmínil Ezell. Jméno tohoto muže nemusel nijak zdlouhavě představovat. Amerika ho zná jako sériového vraha s vůbec největším počtem zabitých v dějinách USA. Vraha, který zabíjel bez povšimnutí skoro půl století, než byl dopaden. A kdyby se sám nepřiznal, zřejmě by se nikdy nepřišlo na to, kolik obětí má vlastně na svědomí.
Touha zabíjet
Samuel Little se narodil v roce 1940, nedaleko města Atlanta. O matce tvrdil, že se živila jako prostitutka, nebo že ho porodila jako dospívající dívka a brzy na to opustila. Důkazy pro to ale neexistují. S rodinou se brzy přestěhoval k prarodičům a už v prvních létech školní docházky se projevil jako problematické dítě. Jak později řekl, touhu zabít poprvé pocítil v sedmi letech. „Policistům řekl, že měl tak sedm, osm let, když ucítil potřebu někoho uškrtit. Byl prý posedlý učitelkou, která si ve třídě často třela rukou krk, a fantazíroval, že zabije dívku s pihami, se kterou se znal," píše list The Washington Post.
S první vraždou nakonec sice "čekal" do dospělosti, na kriminální dráhu se ale vydal skutečně brzy. Sotva začal dospívat, už střídal svobodu s životem ve vězení. „Jako třináctiletý byl dopaden při krádeži kola a poslán na převýchovu do chlapecké školy. V patnácti ho zatkli za vloupání, o rok později také a tentokrát skončil na dva roky v nápravném zařízení pro mladistvé," popisuje počátky Littleovy zločinecké dráhy The Washington Post.
V podobném duchu se nesl celý jeho následující život. Chvíli byl na svobodě, živil se brigádami, krádežemi v obchodech, vykrádal domy, občas někoho přepadl. Když byl při některém z činů dopaden, na několik měsíců, a někdy dokonce let, putoval za mříže. V momentě, kdy se dostal z vězení, se začal chovat úplně stejně jako před zatčením. A tak stále dokola.
Nedokázal si najít stálou práci, ani vydržet na jednom místě. Stěhoval se nejen z města do města, ale dokonce ze státu do státu. Možná i proto si policisté vraždy, které páchal, tak dlouho nedokázali spojit s jeho jménem. A to přesto, že ve svých kriminálních záznamech, které čítají desítky zločinů a přečinů, měl hned několik napadení a pokusů o vraždu mladých žen. Za jednu vraždu byl dokonce v osmdesátých letech téměř odsouzen, nakonec ho ale porota vinným v případu neuznala.
Ženy, které nikomu nechybí
Přesto, že školního vzdělání Little moc neměl, když začal zabíjet a plnit si sny o vraždění, které měl od dětství, před spravedlností dokázal unikat skutečně mistrně. Policisté ho možná dopadli při vykrádání domů či obchodů, to, že mají v poutech muže, který zabíjí jako na běžícím páse, ale nikdo netušil. Kromě častého střídání místa pobytu k tomu Littleovi pomáhaly i další skutečnosti. Zejména to, že si vybíral za oběti lidi, kteří žili na okraji společnosti. „Téměř ve všech případech šlo o ženy. Většinou prostitutky, drogově závislé či jednoduše velmi chudé. Jak sám Little později uvedl, byly to ženy, o nichž předpokládal, že je bude postrádat velmi málo lidí. A stejně tak, že policisté nebudou mít příliš mnoho stop," zmiňuje server LA Times.
A nemýlil se. „Úřady v jednotlivých státech, kde Little řádil, skutečně původně mnoho případů smrti těchto žen vedly jako nehody, předávkování, některé případy dokonce ani nebyly šetřeny," upozorňuje server LA Times.
Ženy zabil Little většinou krátce poté, co se s nimi náhodě setkal - třeba v baru nebo na ulici. Drtivou většinu z nich zbil a následně uškrtil, v jednom případě oběť utopil. O některých později prohlásil, že s nimi měl před vraždou sex, jiné se nechaly svézt v jeho autě.
Když Littleovy činy vyšly na povrch, veřejnost zůstala v šoku. A přesto, že postupně bylo jasné, že jde o nejhoršího sériového vraha v americké historii co do počtu obětí, ani po zveřejnění čísla vražd se Littleovo jméno nikdy nestalo takovým postrachem, jako jména jiných zabijáků, například Teda Bundyho. Podle některých odborníků je tak Littleův příběh ukázkou toho, jak rozdílně se přistupuje k obětem jiných etnik - většina obětí Samuela Littlea totiž byly Afroameričanky. „Kdyby šlo o bohaté bílé ženy, příběh tohoto vraha by se stal největší kauzou v dějinách Spojených států," vyjádřil se třeba kriminolog Scott Bonn, který se dlouhodobě zabývá sériovými vrahy.
Dívky z obrázků
Samuel Little zabíjel pravděpodobně od šedesátých let minulého století do roku 2012. Se stoprocentní jistotou vyšetřovatelé uvádějí, že vraždil od sedmdesátých letech až do roku 2005, Little sám ale zmiňoval dřívější i pozdější vraždy.
Jako sériového vraha se ho povedlo odhalit v roce 2012. Více méně náhodně. „V září 2012 byl Little zatčen v ubytovně pro bezdomovce v Kentucky, ve státě Kalifornie byl totiž na něj vydán zatykač kvůli obchodu s drogami. Když byl přesunut do vazby v Los Angeles, policisté mu odebrali vzorky DNA. Poté, co je zadali do databázy, ukázalo se, že se jeho DNA shoduje s genetickými stopami ve třech nevyřešených případech zabití z konce osmdesátých let minulého století," připomíná CNN. Ve všech případech šlo o ženy, které byly zmlácené, uškrcené a následně jejich těla pohozena v garážích či u popelnic.
Do dvou let byl Little ve všech třech případech uznán vinným a odsouzen k doživotí. U soudu trval na tom, že je nevinný. Kromě stop DNA ho ale usvědčily i výpovědi žen, které kdysi napadl a přežily.
Jenže jak začalo být policistům jasné, že Little možná vraždil více než třikrát, rozhodli se mu podívat na zoubek pořádně, i když už seděl za mřížemi. Vyšetřovatelé z Los Angeles poskytli jeho DNA a informace o něm agentům z FBI. A po desítkách let začali postupně odhalovat, jakou zrůdou ve skutečnosti Little je. „Agentům se podařilo propojit jej s vraždou Denise Christie Brothersové z roku 1994 v Texasu. Ve spolupráci s texaskými rangery postupně dostali případ Brothersové, která byla uškrcená, až k soudu," píše CNN.
Tentokrát už Little překvapivě nezapíral. Následně se texaský ranger James Holland, který se specializuje na odložené případy, rozhodl za tehdy téměř už osmdesátiletým vrahem vydat, aby zjistil, zda neexistují ještě další nevyřešené případy, jejichž pachatelem je právě Little. Když odsouzeného muže rozpovídal, nestačil se divit. Little, v té době už trpící četnými zdravotními problémy, se totiž rozpovídal do té míry, že se přiznal k skutečně zarážejícímu počtu vražd. „Little se přiznal k třiadevadesáti vraždám a analytici FBI věří, že jsou jeho slova pravdivá," píše na webu FBI. Podle všeho Little zabíjel ve většině jižních států USA - skoro ve dvaceti.
Do dnešních dní agenti FBI a texaští rangeři prokázali, že Little vraždil v téměř šedesáti případech, o kterých mluvil. Stále je ale mnnoho obětí, o jejichž osudu se toho příliš neví. Little totiž sice dokázal popsat místo vraždy, auto, ve kterém seděl, i vzhled zavražděné, často ale neznal jméno. Vyšetřovatelům každopádně poskyl vodítko - ukázalo se totiž, že je talentovaný malíř. A tak pro FBI namaloval portréty žen, které měl zavraždit. Agentura tyto obrázky před třemi lety zveřejnila a vyzvala veřejnost ke spolupráci - v naději, že by "neznámé" mohly dostat jména.
„Samuel Little po mnoho let věřil, že nikdy nebude dopaden, protože nikdo nebude hledat ženy, které zabil. A i když už je ve vězení, FBI věří, že je důležité zajistit spravedlnost pro každou jednu oběť, uzavřít každý případ," vyjádřila se tehdy po zveřejnění portrétů analytička FBI Christie Palazzolová.
Pátrání pokračuje dosud, Little zemřel koncem roku 2020 ve vězení na následky dlouhodobých zdravotních potíží. Bylo mu osmdesát let.
1
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
