VYBRAT REGION
Zavřít mapu

20 let poté: Armáda se rozdělila bez problémů

Vysočina - Vojáci vzpomínají na dělení republiky s nostalgií. Někteří se museli smířit se ztrátou občanství rodné země, jiní přišli o kamarády.

30.12.2012
SDÍLEJ:

Mezi státy putovaly na konci roku 1992 dlouhé kolony vojenské techniky a stěhovaly se i celé rodiny.Foto: ČTK

Před několika týdny uplynulo přesně dvacet roků, co Vysočinu opustily poslední stroje i vojáci, kteří zamířili při dělení republiky za řeku Moravu. „Z jihlavského vojenského útvaru pozemního vojska odjel 24. listopadu poslední železniční transport pásové techniky do Michalovců," informoval tehdy agenturu ČTK Petr Švadlenka z jihlavské posádky.  „Přesuny pro nás skončí 7. prosince, kdy Jihlavou projede poslední kolona ze západní části České republiky," doplnil velitel  útvaru  Dušan Hubač.

Pro Jihlavu, která byla v té době stále ještě vojenským městem, znamenalo dělení země velkou logistickou i personální operaci. Obdobné to bylo i v jiných částech kraje, kde sídlily vojenské posádky. Počítala se technika, lidé se museli rozhodnout, na které straně hranice chtějí žít.

„Pocházím z Michalovců, do učení na zámečníka jsem nastoupil do Prahy a v šestnácti letech si mě získala armáda. Maturoval jsem v Liptovském Mikuláši a s budoucí manželkou se seznámil v Čáslavi," zavzpomínal pětasedmdesátiletý Milan Takáč, který žije u letecké základny v Sedleci nedaleko Náměště nad Oslavou na Třebíčsku.

V době dělení republiky sloužil na vojenském letišti v Přerově. Rodinu měl však na Třebíčsku, a tak se rozhodl zůstat. „Když se mě někdo i dnes zeptá, odkud vlastně pocházím, odpovídám že z Československa," přiznal s tím, že předávání armádního majetku probíhalo v relativním poklidu. „Fungovalo to všude prakticky stejně. Dostal jsem papíry z ministerstva, kde stálo, jaký materiál je určený pro Slovensko. Následně dorazila skupina vojáků, která demontovala letadla. Ta naše ale dokonale neznali, takže jsme jim pomáhali. Vše bez nějakých silnějších emocí. Byl to zkrátka rozkaz, nic víc, nic míň," doplnil tehdejší důstojník Takáč.

„Budoucí vojáci studovali na školách po celém Československu. Pochopitelně tam navazovali známosti a vznikala manželství. Tady na Náměšťsku je takových smíšených rodin spousta," poznamenal Takáč.
„Odchod kamarádů na Slovensko nás samozřejmě zamrzel, většina jich odcházela na letiště Malacky. Přátelství se však nedá zpřetrhat, několikrát k nám přijeli na návštěvu a při výročních oslavách náměšťského letiště jich dorazilo také dost," dodal Takáč.

Zůstat, nebo jít?

Na podzim roku 1992 sloužilo v Čechách a na Moravě  20 procent důstojníků a 23 procent praporčíků slovenské národnosti, na Slovensku bylo asi patnáct procent důstojníků a 28 procent praporčíků české národnosti. Důstojnický sbor československé armády tvořili z 62 procent vojáci české a z 34 procent slovenské národnosti. Kdo ze Slováků chtěl zůstat v Česku, musel požádat o české občanství s tím, že se musí vzdát pasu slovenského.
Podle současného ředitele jihlavské městské policie Jana Frence, který byl v době dělení země důstojníkem armády, zasáhlo dělení země do životů mnoha vojáků poměrně dramaticky.

„Řada mých kolegů a kamarádů se musela velice rychle rozhodnout, zda chtějí zůstat tam, kde mají rodiny a kde žijí už spoustu let, nebo se vrátí na Slovensko. To bylo složité," vzpomíná Frenc. „Já sám jsem to nesl velice těžce. Na Slovensku jsem studoval, mezi Slováky jsem měl a stále mám spoustu kamarádů," říká.

Dělení země zasáhlo i Petera Bratha z Havlíčkova Brodu. Ten přišel do města v šedesátých letech jako absolvent vojenské školy v Nitře. „Původně jsem měl přislíbeno, že budu moci za dobrý prospěch zůstat na Slovensku, ale  všechno bylo jinak a skončil jsem jako technik autoparku až v Havlíčkově Brodě," popisuje Brath.

Z armády odešel po deseti letech v roce 1973. „Nebyl jsem v komunistické straně a za normalizace to bylo těžké," říká. V Brodě však už zůstal, oženil se a založil rodinu. „Československo jsem bral jako svůj stát a najednou jsem byl v pozici cizince. Tehdy mě hodně mrzelo, že nebylo vyhlášeno referendum," říká Brath.

Potíže na Balkáně

Rozdělení státu vnímal velmi intenzivně i Karel Blahna, na přelomu let 1992 a 1993 velitel československého praporu mírových sil OSN ve válkou zkoušené rozpadající se Jugoslávii. „Zprávy o rozdělení země měly na naši práci negativní vliv. U místních lidí jsme najednou začali ztrácet autoritu. Mysleli si, že na tom budeme za pár měsíců stejně jako oni a bylo těžké jim vysvětlit, že my se dokážeme se Slováky rozejít jinak než oni," říká Blahna, který z armády odcházel s hodností brigádního generála a nyní žije na Havlíčkobrodsku.

Pro jeho jednotku, která působila až do skončení mise na jaře 1993 jako československá, znamenalo rozdělení státu i organizační změny. „Byly zde silné tlaky na obsazování konkrétních postů buď Čechy, nebo Slováky. Naštěstí se mi podařilo situaci v jednotce vybalancovat tak, abychom mohli jeden druhému stále věřit a  mohli jsme fungovat jako tým," říká generál.
„Když jsem o tři roky později působil na Balkáně jako zástupce velitele mezinárodního štábu, byla už situace  jiná. Naše jednotka byla opět složená z Čechů a Slováků. Ale to, jak jsme se dokázali rozejít, nám naopak přinášelo uznání a respekt," vzpomíná Blahna.

„Ve vojenských školách jsem se potkával se Slováky už od patnácti let a mám mezi nimi stále řadu kamarádů. Tím, že někde vznikne hranice, kamarádství nezaniká," uzavřel Blahna.
Všechny druhy zbraní byly mezi Česko a Slovensko děleny v poměru 2:1. Jedinou výjimku tvořily stíhací letouny MiG-29, kterých každá strana získala po deseti kusech. V české armádě sloužilo k 1. lednu 1993 celkem 106 447 lidí. U útvarů bylo 957 tanků, 767 děl, raketometů a minometů, 1 367 bojových vozidel a obrněných transportérů. Letectvo mělo 227 bojových letounů.

Spolu s Československem skončily i rakety

Když před lety přijel devatenáctiletý Slovák Marian Novák do Jihlavy, nejspíš netušil, že jde o nejzásadnější krok v jeho životě. Na Vysočině si našel ženu, založil rodinu a žije zde už dvaatřicet roků.
„Na vojenské škole v Liptovském Mikuláši jsem byl vyškolen speciálně na protiletadlový raketový systém Krug. A ten byl v celé republice jen na jednom místě – v Jihlavě. Takže to, kam půjdu já i všichni moji spolužáci, bylo vlastně jasné," popisuje rodák z podtatranského Popradu.

Komplet Krug začala československá armáda používat v roce 1974, kdy vznikl v Jihlavě 6. radiotechnický pluk. O dva roky později byl pluk reorganizován na 82. protiletadlovou brigádu. Ta měla základnu v areálu v Pístově, palebná postavení pak byla umístěna u Vílance. Nedaleko odsud, na kopci u Čížova, byl situován radar.

V roce 1976 byla jednotka doplněna o třetí palebný oddíl. Protiletadlové oddíly byly tvořeny třemi bateriemi po třech odpalovacích zařízeních. Každé odpalovací zařízení představoval tanku podobný pásový nosič se dvěma radarem naváděnými raketami.

Dvoutunová raketa nesla osmdesát kilogramů trhaviny, která po výbuchu rozmetala do prostoru na pět tisíc střepin. Rakety byly podle provedení schopny zasáhnout letící cíl až v sedmdesátikilometrové vzdálenosti. Předpokládaná pravděpodobnost zásahu byla podle výrobce dána koeficientem 0,8. K jednotce patřily i mobilní radiolokátory a technické zázemí.
Jihlavská jednotka zůstala až do devadesátých let jedinou svého druhu v československé armádě, druhé obdobné zařízení v zemi provozovala sovětská vojska, situovaná ve středních Čechách.
„Na opravdový cíl jsme nevystřelili ani jednou. Na střelby jsme jezdili do pouští v tehdejším Sovětském svazu," vzpomíná Novák, který od jednotky odešel v osmdesátých letech poté, co mu vypršel desetiletý závazek v armádě.
Po odchodu do civilu pracoval a stále pracuje jako technik slaboproudých a počítačových systémů. „Při dělení státu jsem uvažoval o tom, že bych se vrátil do Tater. S tátou jsme si chtěli koupit hotel. Nakonec však rozhodlo to, že jsem zde už měl kořeny, a tak jsem zůstal v Jihlavě," popisuje Novák.

„Museli jsme žádat o české občanství a hodně kamarádů odjelo na Slovensko. Na rozdíl od Česka si totiž mohli ponechat občanství obou států. To tady nebylo možné," říká bezchybnou češtinou Novák.
Na léta strávená ve stejnokroji stále vzpomíná. „S kamarády se stále potkáváme, ale že bychom měli jako Slováci v Jihlavě nějaké sdružení, to ne. Naše jazyky a kultura jsou natolik podobné, že mi slovenština nechybí," říká. „V hlavě samozřejmě zůstává jen to pěkné, ale nevzpomínám na tu dobu ve zlém," uzavírá Novák.

Jednotka raketometčíků od systému Krug fakticky zanikla v Jihlavě na podzim roku 1992. většina techniky skončila ve šrotu, část strojů je možné vidět v armádním muzeu v Lešanech nedaleko Prahy. Po zrušení palebných oddílů následovalo rušení velitelství brigády – to zaniklo v létě roku 1993.

Autor: Stanislav Caha

30.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Obsluha strojů 16 500 Kč Obsluha ostatních strojů a zařízení na výrobu, zpracování, uchování potravin a příbuzných výrobků míchač. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16500 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: - prac. doba: 5:30 - 13:30 hodin, - prac. poměr na 1 rok s možností prodloužení, Osobní kontakt možný po předchozí tel. domluvě.. Pracoviště: Vitalco, a.s., Hamry, č.p. 1596, 580 01 Havlíčkův Brod 1. Informace: Ladislava Kovářová, +420 569 431 866. Řemeslné práce - Řemeslné práce Svářeč 19 000 Kč Svářeči svářeč. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč, mzda max. 21000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: - spolehlivost, pečlivost, přesnost, zručnost, zkušenost ve strojírenském oboru výhodou, - sváření kovových konstrukcí, čtení výkresové dokumentace, manuální práce ve výrobě, Osobní kontakt možný PO a ST 13-14 hodin.. Pracoviště: Houfek a.s., Obora, č.p. 797, 582 82 Golčův Jeníkov. Informace: Alena Süsserová, +420 778 713 671. Technika a elektrotechnika - Fajn práce v čistém a klidném prostředí 18 000 Kč Pro silnou a stabilní společnost působící v Havlíčkově Brodě hledáme - na hlavní pracovní poměr - pracovnice výroby zdravotnických roušek. Jedná se o práci v čistém a tichém prostředí, nenáročnou, svým charakterem vhodnou spíše pro ženy. Pozice je vhodná i pro uchazeče bez kvalifikace, rádi Vás zaučíme. Pokud jste pracovití, manuálně zruční, spolehliví a nevadí Vám pracovat na 3 směny, pak hledáme právě Vás! Nabízíme velmi zajímavé finanční ohodnocení, které je z části tvořeno fixní složkou a dále složkou variabilní, která je závislá na Vašich výkonech. A protože víme, jak je důležitý odpočinek, nabízíme týden dovolené navíc! Nástup možný ihned! #KU4RR Obchod - Obchod Vedoucí prodejny, provozu 18 000 Kč Vedoucí pracovních týmů v prodejnách vedoucí směny. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 18000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: - příjem a doplňování zboží, kotrola cen a záruční doby, práce s kasou, hmotná zodpovědnost, inventury, úklid, - otevírací doba PO-NE 06-21 hodin, Osobní kontakt možný po předchozí tel. domluvě.. Pracoviště: Jpservis, a.s. - pracoviště, Nádražní, č.p. 72, 580 01 Havlíčkův Brod 1. Informace: Dagmar Pavúčková, +420 720 078 830.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rekonstrukce kostelíka svaté Kateřiny v Havlíčkově Brodě pokračuje.
5

Kostel svaté Kateřiny už je bez střechy. Opravy pokračují

Jihlavské podzemí. Ilustrační foto.

Filmaři objevovali krásy Vysočiny

V Brodě se soutěžilo o nejlepší bramborovou pochoutku

Havlíčkův Brod - Šestnáct studentů hotelových škol se sešlo na havlíčkobrodské Hotelové škole, aby se tady utkali v klání O bramborovou pochoutku Vysočiny. Ta se na škole konala už pojedenácté.

V hokejovém derby vyzrála budějovická Žihadla na Bruslaře

Vysočina – Hokejová druhá liga – skupin Jih a Východ měla ve středu na programu 10. kolo.

Potřebujeme vlastní brambory, ne jen ty z dovozu, říká šéf bramborářů

Havlíčkův Brod - Letošní úroda brambor meziročně klesne o čtvrtinu a bude o 175 tisíc tun menší. Důvodem je částečně snížení produkční plochy brambor o 2,3 procenta ale především sucho a tropické letní teploty. Potřebujeme vlastní brambory, ne jen ty z dovozu, říká předseda Českého bramborářského svazu z.s. Miloslav Chlán.

Derby muselo rozhodnout až prodloužení. Vyhrála Chotěboř

Havlíčkobrodsko - První derby. To se odehrálo v rámci 4. kola. Skláři přivítali Chotěboř a zápas muselo rozhodnout až prodloužení, v něm už po minutě hosté vstřelili vítěznou branku. V neděli pak oba celky z Havlíčkobrodska naplno bodovaly.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT