Chybí jim totiž odpovídající technické vybavení. Oddělení na vysočinském úseku D1 by potřebovala asi 200 tisíc korun, aby měla snímky z kamer k dispozici.

„Aby měl videodetekční systém skutečně dopad na snížení bezpečnostních rizik na dálnici, je třeba, aby k zařízením měl přímý přístup nejen jejich investor a provozovatel, Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), ale rovněž složky Integrovaného záchranného systému,“ uvedl hejtman kraje Miloš Vystrčil. „Když dálnice nefunguje, všechna auta sjíždějí na naše silnice,“ připomněl Vystrčil.

Chybí internet

„Ke kamerovým systémům, které na dálnicích budujeme, mají přístup ti, které připojíme k naší síti,“ uvedla tisková mluvčí ŘSD Martina Vápeníková. „Dálniční policie na Vysočině však nemá dostačující kapacity,“ dodala. „Ani jedno ze tří oddělení není schopné výstupy z dálničních kamer dynamicky využívat z důvodů špatného technického vybavení, absence přístupu na internet a přístupu do sítě ŘSD,“ potvrdil Vystrčil.

Provoz na D1 mohou prostřednictvím kamer sledovat pracovníci správy a údržby dálnic, ale nedostanou se k nim dálniční policisté, kteří s nimi často sdílejí stejnou budovu.

Připojení ke kamerové síti pomůže. Policisté by sledovali situaci na dálnici, aniž by museli vysílat průzkumné hlídky. „Na operačním středisku bychom viděli konkrétní místa, kam vyjet, a ušetřilo by nám to čas,“ řekl vedoucí dálniční policie ve Velkém Beranově Pavel Doležal, „lidé totiž často udávají nepřesné úseky a stává se, že policisté vyjíždí jinam, než mají.“

„Pokud Policie ČR ani Ředitelství silnic a dálnic nenajdou ve svém rozpočtu peníze na spolufi nancování nákupu nutné výpočetní techniky, nebudeme otálet a příspěvek poskytneme,“ sdělil hejtman. „Ředitelství je ochotno připojit techniku dálniční policie ke své síti, ale nebude fi nancovat žádné vybavení,“ zmínila Vápeníková