Jak tvrdí, má tato otázka svůj podstatný význam. „Pokud si zaměstnanec myslí, že jde v první řadě o čas, nemůže se divit, že se zaměstnavatel podle toho chová. Zaměstnavatel klade vždycky důraz na zvýšení výroby, zaměstnanec na pracovní podmínky. Skutečnost je ale taková, že zaměstnanec nabízí firmě svoje tělo a vše, co se s ním během pracovní doby děje, má dopad na zaměstnancovu produkci, dokonce někdy i na jeho zdravotní stav,“ zdůrazňuje Cecilia Nahnfeldt.

Jak se ukázalo v dalším rozhovoru, jsou švédské ženy v porovnání s Českou republikou mnohem dál. Pochvalují si rozvinutý sociální systém, ženy aktivně působí na trhu práce, otcové se daleko víc hlásí k zodpovědnosti za péči o rodinu a svoje děti. To, že otec odchází na mateřskou dovolenou není nic neobvyklého. „I když je pravda, že i ve Švédsku pořád platí, že když se řekne zdravotní sestra, vybaví se většině z nás žena. Technik a inženýr je zase muž,“ usmívá se švédská profesorka.

Co se týče honby za kariérou a touhy po úspěchu, objevuje se podle Cecile Nahnfeldt ve Švédsku zajímavý trend odlišný od ostatních zemí střední Evropy.

„Generace mladých Švédů narozená v osmdesátých letech minulého století dává v poslední době stále častěji přednost dobrému zaměstnavateli. Ten podle nich by měl klást důraz na péči o zdraví zaměstnanců a dobré vztahy na pracovišti, před strmým kariérním růstem,“ prozradila profesorka.