„Věřící moc nejsem, do kostelů mě to netáhne. Myslím, že bych se tam ani nedostal. Možná tak do kostela na Rubešově náměstí, ale jinam asi sotva,“ konstatuje mladý vozíčkář Milan z Havlíčkova Brodu.

Bez problémů se věřící vozíčkář v Havlíčkově Brodě dostane do kostela sv. Rodiny. Chrám Nanebevzetí Panny Marie, který spravuje děkanský úřad římskokatolické církve, nabízí handicapovaným cosi jako bezbariérový vjezd ubroušením části hrany vstupního schodu.

„Zdravotně postižení se k nám do kostela dostanou. Tato úprava vchodu byla zřejmě provedena před více než šesti lety, ještě za bývalého vedení. Jestli byly tenkrát s úpravou vchodu problémy, to nevíme,“ dozvěděli jsme se v kanceláři děkanského úřadu.

„Kostel samotný je handicapovaným přístupný poměrně dobře, s okolím kostela je to horší. Chystáme ale v budoucnu jisté úpravy,“ upřesnil přibyslavský katolický farář Zdeněk Kubeš.

Jedině s doprovodem

Zato, obrazně řečeno, schody jak do nebe, vedou do havlíčkobrodského kostela Církve československé husitské. Potíže se vstupem mají vozíčkáři do katolického kostela v Golčově Jeníkově i Uhelné Příbrami.

„Pokud se mezi věřícími objeví vozíčkář, má s sebou většinou doprovod. Nebo se najde vždycky někdo, kdo mu ochotně pomůže dovnitř,“ říká jeníkovský děkan František Skřivánek. Bezbariérová úprava vchodu by totiž nebyla vůbec jednoduchá. „V každém případě bychom potřebovali souhlas památkářů, což je složité. Podobné stavební úpravy by výrazně narušily vzhled vstupního portálu. Navíc by to bylo drahé,“ vysvětluje děkan.