„Ve sklárnách je ale mladých odborníků nedostatek. Potřebují je hlavně menší podniky, které vyrábí ruční sklo,“ řekl ředitel školy Jindřich Vodička během oslav 40 let od založení sklářského školství ve Světlé nad Sázavou.

Školu tvoří Vyšší odborná škola, Gymnázium a Střední odborná škola uměleckoprůmyslová, vyučuje se na ní 28 oborů. Umělecké obory jsou zaměřeny na sklo, kámen a keramiku. Nejdéle, přes půl století, se vyučuje zpracování kamene. „Nyní máme povolen i průmyslový design a zřejmě otevřeme i uměleckého kováře,“ přiblížil Vodička. Z asi 500 studentů uměleckých oborů se sklářství věnuje přibližně třetina.

Konec sklářů v Čechách?

Velký zájem má mládež o malbu skla. Nejméně se zajímá o obory hutní tvarování a broušení skla, které jsou v praxi nejžádanější. „To je ten klasický foukač a brusič, kteří dříve byli dominantní,“ přiblížil Vodička. Dodal, že v jednotlivých ročnících se takto zaměření studenti dají spočítat na prstech jedné ruky. Proto je některé podniky sponzorují a po ukončení školy jim dokonce nabízejí byt.

Strojní výroba

Sklářství se ve Světlé začalo vyučovat pro potřeby nového závodu na výrobu olovnatého křišťálu - v jednom ročníku tehdy bylo třeba i 100 foukačů a 100 brusičů. Závod Sklo Bohemia je i dnes se svými více než 1200 pracovníky dominantním regionálním zaměstnavatelem.

Vodička podotkl, že velké sklárny většinou přešly od ruční výroby ke strojní. Povědomí, že pro vyučené skláře není práce, mezi lidmi přetrvává. Podle ředitele kvůli recesi v této výrobě ubylo i sklářských škol. Učební obory už kromě Světlé nabízí jen jedna další škola v republice.

Světelská škola provozuje vlastní sklářskou huť. Třetinu suroviny zpracovává ve svých dílnách, zbytek prodává malým sklářským podnikům v okolí. Vlastní sklářské výrobky prodává hlavně v Praze.