A víte, jaký je rozdíl mezi řidičem ve stejném období? Také žádný. Na plné čáře si vesele předjíždí, protože dobře ví, že o příslušníka dopravní policie nezavadí v tomto nebezpečném místě ani ráno, ani v červnu, a ani v pátek ve špičce.

Tato dvě srovnání by s jistou dávkou ironie mohla charakterizovat nový silniční zákon, který zítra slaví první narozeniny. Ostatně to potvrzují i čísla, která charakterizují uplynulý tucet měsíců na Vysočině. Vypadá to, že se totiž nic nezměnilo.

Stěžování si na malý počet policistů a velký počet neukázněných řidičů představuje jen stokrát omílanou pravdu. Na to, která z těchto dvou skupin si dá dříve na napravit, by se mohly vypisovat sázkové kurzy, v roli bookmakera bych však byl jen nerad.

Přesto bych spíše vsadil na větší skupinu – tedy řidiče. Zdá se mi to přece jen jednodušší. Někoho postraší výše pokuty (co kdyby se ještě zpřísnily?), jiného obava z toho, že přijde o průkaz (že bychom ještě nějaký bodík z dvanácti ubrali?), a tím i o zaměstnání, dalšího můžou odradit syrové záběry z tragických dopravních nehod. Představa, že bude více mužů v uniformě na silnicích, a nebudou jen číhat s radarem, tak trochu připomíná scifi.