VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jaromír Málek: Jedině v rodné Přibyslavi mluvím se svými blízkými česky

PŘIBYSLAV - Odejít nebo zůstat? Egyptolog Jaromír Málek, rodák z Přibyslavi věděl, že když zůstane doma v Čechách, nebude moci nikdy dělat svoji práci tak, jak by chtěl. Psal se rok 1968, na obzoru byla sedmdesátá léta a nastupující normalizace. Rozhodl se pro první možnost.

5.7.2007
SDÍLEJ:

Po dlouhé době doma. Velice vzácné jsou chvíle, kdy se egyptolog Jaromír Málek (uprostřed) vrací do rodné Přibyslavi na Havlíčkobrodsku.. Svoje druhé „kořeny“ našel až v daleké Anglii, kde působí jako uznávaný odborník na starý Egypt.Foto: DENÍK/Štěpánka Saadouni

Dnes patří k celosvětově uznávaným odborníkům na staroegyptské hieroglyfy a jeho knihy se konečně mohou vydávat i v Čechách. Na svoje rodiště ale nezapomněl. Nedávno přivezl do Přibyslavi unikátní výstavu fotografií Harryho Burtona z vykopávek v hrobce faraona Tutanchamona.

O vás se říká, že když jste se rozhodl zůstat v Anglii, přestal jste úplně mluvit česky.

Je to pravda. Nechtěl jsem být Čechem v zahraničí. V roce osmašedesát jsem dostal pozvání do Anglie a nabídli mi, abych tam zůstal. Rozhodl jsem se nabídku přijmout, s vědomím, že se domů už nevrátím.

Ghetto nemá smysl

Rozhodl jste se ze dne na den a svým známým krajanům oznámil, aby na vás česky nemluvili?

Bylo to trochu jinak. V době, kdy jsem v Anglii začínal, v mém okolí žádní Češi nebyli a nebo ne takoví, s nimiž bych se stýkat chtěl. Z mé strany to bylo naprosto logické rozhodnutí. Žil jsem mezi Angličany a nemělo smysl vytvářet si vlastní české ghetto.

Stejně si to neumím představit. Hodně emigrantů vzpomíná, jak jim v cizině chyběla mateřská řeč.

Ze začátku, tak první dva roky mi čeština trochu chyběla. Pak jsem si zvykl natolik, že jsem v angličtině i přemýšlel. V devadesátých letech jsem se mohl poprvé podívat domů. Moje matka byla ještě naživu a já zjistil, že jí sice rozumím, ale neumím si s ní pořádně česky popovídat.

Ale teď vám jde čeština výborně, snad jen ten přízvuk…

To se vám zdá. Někdy české výrazy hledám dost těžko. Když jsem připravoval v Přibyslavi výstavu o vykopávkách v hrobce krále Tutanchamona a měl psát popisky k fotografiím, musel mi pomoci bratranec Oldřich. Jinak vám prozradím, že Přibyslav, odkud pocházím, je jediné místo, kde mluvím svou mateřštinou. Jinde většinou totiž cestuji s manželkou a ta česky nerozumí.

Zpátky k vašim začátkům za kanálem La Manche. Jak vás Britové přijali? Jsou prý k cizincům dost rezervovaní.

Záleží na osobní zkušenosti. Britové jsou všeobecně velmi korektní. Neměl jsem problémy se mezi ně začlenit.

Dlouho bez rodiny

Přece jenom, nechyběli vám přátelé, se kterými máte společné vzpomínky a jak se říká, hrával jste s nimi kuličky?

Měl jsem a mám hodně anglických přátel. Když jsem hrál v anglickém klubu šachy, zajímalo je v první řadě jenom, jestli ty šachy skutečně umím a ne jestli jsem Čech, Slovák nebo Maďar. Nikdo z nich mi národnost nepředhazoval. Mé anglické přátele a kolegy zajímalo vždycky v první řadě to, co znám, co umím. Vůbec ne moje soukromí a odkud jsem.

A co korespondence s domovem? Tam už by muselo být pár českých slovíček.

S nikým z Přibyslavi jsem si nedopisoval. Ne že bych nechtěl, ale odešel jsem do ciziny. V Čechách byla doba taková, jaká byla. Nechtěl jsem rodině uškodit.

Obligátní otázka. Jak jste si zvykal na anglickou kuchyni, prý je dost nepoživatelná.

Zvykl jsem si bez problémů. Teď mám doma spíš problém zvyknout si na českou kuchyni. Je na můj žaludek příliš tučná a masitá.

Vy budete zřejmě velmi přizpůsobivý a vyrovnaný člověk.

I tak se to dá říci.

Stejně spolu myslet i cítit

Když jste se rozhodl oženit, ani tehdy jste nepřemýšlel o krajance? Velké procento emigrantů to tak dělá. Pro nevěsty si jezdí dokonce do staré vlasti.

Když jsem hledal tu pravou, nebylo pro mě důležité, jestli je moje žena Francouzka, Češka nebo Angličanka. Všímal jsem si úplně jiných parametrů.

Můžete prozradit?

Pro mě je důležité, jestli mi partnerka rozumí. Jestli dokáže stejně myslet, stejně cítit.

Takže jste si vybral Angličanku…

Kdyby vás slyšela, tak by se urazila. Moje žena je z Walesu. Welšané se v Británii považují za svébytnou národnostní skupinu. Mají svůj vlastní jazyk. Možná proto jsme si tak rozuměli, že i ona ví, co je to patřit k jiné národnosti a žít mezi Angličany.

Jak se vaše žena vyrovnala s tím, že se bude jmenovat Malek?

Moje žena si nechala po svatbě své vlastní příjmení. Je v Anglii známou autorkou detektivních románů a její jméno je, jak se v Čechách říká, výrobní značka, která by se neměla měnit.

Po návštěvě do nemocnice

Navštívila už vaše žena Přibyslav? Jak se jí líbilo místo odkud pocházíte?

Ona nemá na Přibyslav moc hezké vzpomínky. Ne že by se k ní někdo zachoval špatně, ale na návštěvě si ošklivě zlomila kotník. Musela se nechat operovat v Havlíčkově Brodě na ortopedickém oddělení u primáře Pavla Kubáta, tu operaci tenkrát dělal tuším doktor Staněk.

Mimochodem brodští ortopedi odvedli skvělou práci. Když žena ukazovala doma kotník svému lékaři, první jeho věta byla, to vám dělali lékaři snad někde ve Švýcarsku? Divil se, když slyšel ortopedie v Havlíčkově Brodě.

Neuvažujete ani teď, po letech, kdy už můžete domů jezdit bez problémů, že byste se do Čech vrátil?

Zatím ne, ale kupodivu moje žena, když přijela na návštěvu do Čech, si zamilovala Brno. Tvrdí, že tahle moravská metropole má všechny výhody velkoměsta, přitom to je ve srovnání s Anglií maloměsto. Ovšem s příjemnými lidmi a bohatým kulturním životem. Chtěla by se stěhovat do Brna, ale zatím jsem se ubránil. I když, kdo ví, co bude za pár let. Možná si budu užívat důchodu na Moravě.

Co v hieroglyfech nebylo

Jste uznávaným odborníkem na staroegyptské hieroglyfy. Za svého působení v Egyptě jste se jistě naučil i výborně arabsky…

O hieroglyfech jsem napsal dokonce knihu. Arabština je těžký jazyk, ale domluvím se.

Když archeologové odkrývali Pompeje, našli na zdech starobylé nápisy. Po překladu zjistili, že jde občas o pěkné pikantérie a vzkazy na hranici slušnosti. Dá se něco takového najít i v hieroglyfech?

Asi vás zklamu. Hieroglyfy jsou nápisy náboženského charakteru na původní architektuře a sochách. Ve starém Egyptě existovalo i písmo hieratické, které se užívalo v každodenním životě, a k tomu ještě stará koptština, která se tehdy psala řeckou abecedou.

Kletba je jen pověra

Do Přibyslavi jste přivezl unikátní fotografie z vykopávek v Tutanchamonově hrobce. Co si myslíte o pověstné Tutanchamonově kletbě?

Je to jenom pověra. Už tehdy bažili lidé po tajemství a senzacích. Jeden z účastníků expedice lord Carnarvon byl již před příjezdem do Egypta vážně nemocný. Když zemřel, začali to právě milovníci senzací spojovat s Tutanchamonem. Ve faraonově hrobce nebyly žádné nápisy hrozící smrtí tomu, kdo poruší faraónův klid.

Přece jen při odkrývání starých pohřebišť a manipulacích s lidskými ostatky by teoreticky k nějaké nákaze mohlo dojít.

Myslím, že ne. Aspoň jsem nikdy o žádném takovém případu neslyšel.

Když jste studoval egyptskou historii a pak viděl Egypt na vlastní oči, nebylo to zklamání?

Samozřejmě představa a realita se někdy hodně liší, ale já byl v Egyptě už jako student. Pracoval jsem v Abu Síru se známým archeologem profesorem Žábou. Poprvé je to pro Evropana samozřejmě šok. Měl jsem možnost cestovat po Egyptě a poznat mnohem víc než obyčejný turista. Když jsem později pracoval jako egyptolog v Memfidě, byl jsem na egyptskou realitu připravený. Cestoval jsem do Egypta pravidelně každý rok po sedm až osm let.

Na televizním kanálu Discovery si velkou oblibu získaly dokumentární pořady o vykopávkách v Egyptě, které názorně předvádí tamní slavný archeolog Hawas. Do jaké míry je to realita a do jaké jen show pro kameru? Líbí se vám?

Od každého trochu. Některé záběry z vykopávek jsou skutečné, jiné tak trochu nahrané. Něco je v těch pořadech dobře, něco naopak špatně. Ale to není nic neobvyklého. I některé fotografie z odkrývání Tutanchamonovy hrobky jsou naaranžované a lord Carnarvon na nich hezky pózuje pro fotografa.

 

Curriculum vitae

Jaromír Málek se narodil roku 1943 v Přibyslavi. Vystudoval Karlovu univerzitu v Praze, má doktorát z egyptologie. V současné době působí jako odborník na univerzitě v anglickém Oxfordu. Je autorem nejméně sedmi populárních knih o životě starého Egypta. Například Svět starého Egypta, který vyšel i v češtině. Knih o staré říši, publikace o hieroglyfech a zvláštní knihy věnované kočkám, které byly v Egyptě uctívány jako božstvo. Publikoval v novinách i časopisech. V současné době je na trhu jeho poslední publikace Svět starého Egypta.

5.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Studentské volby. Ilustrační foto.

Středoškoláci řeknou, koho chtějí na Hradě oni

Z Vídně až na Vysočinu.

Betlémské světlo dorazí i na Havlíčkobrodsko

Luboš Pospíšil zahrál v Chotěboři

Chotěboř - Luboš Pospíšil a zcela obnovená sestava jeho kapely 5P se představila v Tančírně Panského domu v Chotěboři.

Pojištění pracovní neschopnosti může vytrhnout trn z paty

Dlouhodobá léčba nemoci nebo úrazu zamává nejen s psychikou člověka, ale také s jeho peněženkou. Pokud nemáte našetřenou solidní rezervu, zamyslete se nad připojištěním pracovní neschopnosti. Může vám přijít vhod. Co byste o připojištění měli vědět prozrazuje David Kučera, finanční poradce Partners.

Děti z dětského domova se pustily do výroby adventního zboží

Nová Ves u Chotěboře - Děti z Dětského domova a Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v Nové Vsi u Chotěboře se v průběhu podzimu věnovaly výrobě adventního zboží.

Skvělý Brož vychytal brodské Bruslaře

Vysočina – Druhá liga skupina střed přinesla v rámci svého 20. kola krajské derby. Havlíčkobrodští Bruslaři přivítali hokejisty z Moravských Budějovic, kteří vyloupili Kotlinu. Brod se tak musel poroučet na druhé místo. Na čele ho vystřídal Tábor.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT