Národní seznam evropsky významných lokalit zatím projednává Evropská komise. Po jeho schválení je musí krajské úřady do šesti let vyhlásit za zvláště chráněná území a zajistit jim ochranu a péči, řekl hejtman Miloš Vystrčil.

Rada proto schválila projektový záměr a uložila odboru životního prostředí připravit výběrové řízení na zpracovatele projektové žádosti. S vítězem by měl kraj uzavřít smlouvu v březnu příštího roku. Úspěšní žadatelé by mohli získat dotaci do výše 85 procent výdajů na projekt a až pěti procenty by mohl přispět stát.

Cílem Natury 2000 je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast.

Z 56 navržených lokalit do Natury na Vysočině má statut zvláště chráněného území - tedy přírodní rezervace nebo památky- zhruba polovina. Na údržbu 16 ze 27 nyní kraj přispívá ze svého rozpočtu. Vysočinští úředníci také musejí s vlastníky pozemků dohodnout dlouhodobé plány péče o ně.

"Pro zachování vzácných druhů rostlin i živočichů dalším generacím je například zapotřebí odstraňovat náletové dřeviny, invazivní druhy rostlin, pečovat o křoviny, ale také sledovat vliv rybí obsádky či hlídat regulaci vodního režimu. Zajistit je třeba pastvu, seč nebo také vápnění či hnojení," řekl vedoucí odboru životního prostředí kraje Jan Joneš. Například na kosení kraj přispívá čtyři miliony korun ročně.

K nejvzácnějším lokalitám Vysočiny patří třeba údolí Oslavy a Chvojnice na Třebíčsku. Zhruba 2000 hektarů chráněného území tam pokrývají lesní společenstva - dubohabřiny s typickou hájovou květenou, lipové javořiny či ostrůvky břehových doubrav. Hlavním předmětem evropské ochrany by se tam měl stát vzácný motýl - přástevník kostivalový, z rostlin potom dvouhrotec zelený, jazýček jaderský nebo koniklec velkokvětý.

V přírodní památce Náměšťská obora je zase možné sledovat chráněné druhy brouků - kovaříka, páchníka hnědého či tesaříka obrovského. Vzácná vážka jasnoskvrnná žije na Vysočině nejspíše jenom na území Dářského rašeliniště na Žďársku. Zvláštní ochrany si na Vysočině zaslouží zachovalé bučiny či pětadvacetikilometrové povodí řeky Sázavy kvůli domovině bolena dravého, na 1330 hektarů povodí říčky Želivky, ale také stovky hektarů kolem povodí Chrudimky, Jankovského potoka, Šlapanky a Zlatého potoka a Trnavy, které jsou mimo jiné domovem vydry říční.

Jen na několika místech lze zpozorovat čolka velkého, kuňku ohnivou nebo netopýra brvitého a velkého. Raritou kraje je puchýřka útlá - krátkodobě žijící, drobná tráva, která se objevuje na obnažených bahnitých dnech rybníků a řek.