Lékařskou službu první pomoci by na Havlíčkobrodsku provozovala nemocnice v Havlíčkově Brodě. „Měli bychom se sejít a společně protestovat, protože se nám to nelíbí. Nemocní z Ledečska, a hlavně z odlehlých vesnic by museli jezdit až do Havlíčkova Brodu,“ reaguje okamžitě starosta Stanislav Vrba z Ledče nad Sázavou a dodává:

„Na Ledečsku má výjezdové stanoviště záchranné služby už léta problém sehnat lékaře a moc nevěřím, že by se to krajským úředníkům najednou podařilo. Teď by pacienti na Ledečsku přišli ještě o pohotovost?“

Obce dopadnou nejhůř

„Protestovat můžeme, ale sotva to pomůže. O samotné město Chotěboř ani tak nejde, ale co obyvatelé spádových obcí,“ povzdychla si místostarostka Chotěboře Jana Tomášková. Chotěboř má ve městě ordinaci LSPP, kterou provozuje Baukomplex, ale zato ani tady záchranná služba nemá lékaře.

„Nám to nevadí. Za LSPP jezdíme i tak do Brodu do ordinace v Baukomplexu, teď pojedeme jen o pár metrů dál do nemocnice. Navíc máme slíbeno, že v Přibyslavi bude zřízeno výjezdové stanoviště Zdravotnické záchranné služby,“ oponuje starosta Jan Štefáček.

„Když bude nejhůř, můžeme jezdit na pohotovost do Hlinska, ale podle mého názoru nevadí, že LSPP bude v brodské nemocnici, pokud bude poskytovat kompletní služby. Například v Chotěboři neošetřují dětské úrazy,“ přidává se starosta Ždírce nad Doubravou Jan Martinec.

Náměstek krajského úřadu pro oblast zdravotnictví Pavel Hájek ale starosty uklidňuje. „Není proč se obávat. Kraj dotuje zajištění LSPP částkou více než 30 milionů ročně. Tyto finance je třeba ekonomicky lépe využít. Například nemocnice v Havlíčkově Brodě dostane na zajištění lékařské pohotovosti do rozpočtu tři až čtyři miliony korun. Bude jen na ní záležet, jak s penězi naloží. Zato posílíme výjezdová střediska záchranné služby v kraji,“ vysvětluje Hájek. Posílení záchranek ale znamená vyšší počet lékařů, kteří se do práce u této instituce celorepublikově moc nehrnou.

K záchranářům na inzerát

„Jsme si toho vědomi. V současné době připravujeme pro lékaře přesvědčovací kampaň,“ upřesňuje Hájek. To potvrzuje i ředitel ZZS kraje Vysočina Lukáš Kettner. „ Naše organizace ve spolupráci s krajem v návaznosti na plány ministerstva zdravotnictví pracuje na zahuštění sítě výjezdových stanovišť ZZS v kraji Vysočina i jednotlivých okresech. V plánu je vznik nových výjezdových stanovišť, navíc naše organizace intenzivně inzeruje volná místa pro lékaře,“ upřesnil ředitel.