„Je to dáno mírou nezaměstnanosti. Ta sice není na Vysočině extrémně vysoká, ale musíme brát i ostatní ekonomické jevy. Svou roli hraje i průměrná mzda. Ta je v kraji o více než sedm tisíc nižší než například v Praze,“ shrnul ekonom Josef Pospíšil.

Ten dále dodal, že toto jsou hlavní důvody nízkých výdajů domácností. „Spotřebitelé preferují spoření před současnou spotřebou,“ zakončil Pospíšil.

Podle Šimona Dvorského z agentury Incoma Research, která prováděla výzkum zaměřený na kupní sílu obyvatelstva, jsou výkyvy v jednotlivých krajích dané regionálními rozdíly. „Dá se hovořit o bohatém západu a velkých městech a chudším východu a venkově,“ řekl Deníku.

Významným podílem se na kupní síle podílejí i obchodní centra. I v tomto případě Vysočina zaostává. V kraji jich je nejméně z celé republiky. Situace by se však mohla zlepšit po otevření City Parku v Jihlavě nebo dalšího centra, které chce v krajském městě vybudovat firma Aventin.

Z celého kraje si v oblasti kupní síly vedou nejhůře okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou. Kupní síla zde představuje 87 procent celorepublikového průměru.