Na shodu znaků upozornil všímavý občan z Ledče nad Sázavou, který zatelefonoval starostce Řečice u Humpolce. „V jedné knize zahlédl stejný znak, jako byl udělen i nám,“ řekla Zdeňka Brůnová.
„Byli jsme dost překvapeni. Znak i prapor už jsme vyvěsili, ale po téhle informaci jsme je zase rychle schovali,“ dodala starostka Řečice na Pelhřimovsku. Místostarostka Řečice na Žďársku se o shodě dozvěděla teprve z telefonátu od starostky „druhé“ Řečice. „Byla jsem šokovaná, že se něco takového může přihodit. Chybu asi udělaly schvalovací orgány. Měly by mít přehled o tom, co schvalují,“ uvedla Božena Drdlová.
Když si obec přeje znak a prapor, nechá si například výtvarníkem zpracovat návrh, který předá Parlamentnímu podvýboru pro heraldiku a vexilologii. „Ten je složený z odborníků, již dohlížejí na zachování základních heraldických a vexilologických norem. Schvalovací právo má potom Parlament ČR,“ přiblížil postup Ivan Štarha, pracovník Moravského zemského archivu v Brně a člen parlamentního podvýboru, který dohlíží na správnost návrhů znaků a praporů obcí.
Oznámením Deníku o shodě obecních symbolů byl Štarha překvapený. „To snad není možné. V podvýboru si dost hlídáme, aby takový problém nenastal. Zřejmě došlo k nedopatření. Budu si to všechno muset ověřit,“ reagoval.
Jak vyřešit vzniklou situaci
„Obě Řečice by měly vyhledat doklady o udělení znaků a praporů i s jejich popisem a zaslat je podvýboru s upozorněním na tento nedostatek. Symboly zůstanou zřejmě platné u té obce, které byly uděleny jako první,“ navedl Ivan Štarha.
Řečici na Žďársku byly znak a prapor uděleny z rozhodnutí Poslanecké sněmovny ze dne 26. listopadu 1999. Tehdejšímu starostovi symboly předal v únoru 2000 předseda sněmovny Václav Klaus. Pelhřimovští Řečičtí si museli dva roky počkat.
„My jsme žádnou slávu neměli, ani na internetu jsme znak nezveřejnili. Problém budeme určitě řešit a potřebné materiály pošleme do Prahy podvýboru,“ ujistila starostka Řečice u Humpolce Zdeňka Brůnová.
