Společnou řeč o cenách najdou těžko, ale ve stížnostech na markety se shodnou

Trh s mlékem prožívá složité období. Alespoň na tom se shodli účastníci v pořadí již šestnáctého ročníku Mlékárenských dnů v Přibyslavi. Rok co rok na podzim pořádá přibyslavská radnice přehlídku mlékáren z celé Vysočiny, které se zabývají výkupem a zpracováním mléka.

O přízeň odborné poroty i laické veřejnosti se i letos bude ucházet deset firem, ale jenom tři nejlepší si v sobotu nakonec odnesou symbolický krajáč Vysočiny.

Přibyslavská mlékárenská přehlídka je malým obrazem toho, jak v současné době vypadá trh s mlékem nejen na Vysočině a jaké rozpory v něm vládnou.

„Zemědělci jsou druhá nejhůř placená skupina zaměstnanců v republice. Německé a francouzské mlékárny nabízejí výhodné ceny, není divu, že čeští producenti dodávají raději do ciziny,“ stěžuje si zástupce Agrární komory Josef Matějek a předpovídá českému trhu s mléčnými výrobky černou budoucnost, přestože české výrobky v porovnání s dovozem v sobě mají o padesát procent méně chemie a umělých dochucovadel.

Byrokracie v EU

Ani zpracovatelé kravského mléka nemají na růžích ustláno. Na západních trzích jen těžko prorážejí. „Trh Evropské unie ovládají lobby. Jedinou cestou, jak prosadit české výrobky v zahraničí, je dostat se na trhy střední a východní Evropy,“ tvrdí ředitel choceňské mlékárny Petr Marek a stěžuje si na byrokracii Unie.

Jako příklad uvádí vlastní mlékárny, kterým EU zapovídá používat název pomazánkové máslo jen proto, že v EU tento termín neznají. Producenti mléka i zpracovatelé žehrají na podivnou politiku obchodních řetězců.

„Diktují si, které výrobky a od jakých dodavatelů smějí být v regálech,“ stěžuje si ředitel Marek. „Mají z prodeje nehoráznou marži, účtují dodavatelům zápisné a regálné,“ trumfuje Matějek.