Jsou mezi nimi i desítky obcí z kraje Vysočina, které stejně jako ostatní nesouhlasí se současným systémem rozdělování daní.
„Je to do nebe volající nespravedlnost. Zatímco pražský magistrát dostane za jednoho občana ze státní kasy čtyřicet tisíc, my jen sedm, je to nemorální,“ rozzlobil se starosta Hamrů nad Sázavou Hubert Křesťan. Většina starostů menších obcí se shoduje - pokud chceme něco udělat, musíme si brát úvěry nebo žádat o dotace.
„Stát se k nám chová jako k nechtěným dětem. Hlavní je, aby si v Praze uvědomili, že i na malých vesnicích žijí lidé a že jsou rovnocenní Pražanům.
Nemůžeme být trestáni za to, že žijeme na vesnicích, a dostávat méně peněz. Připadá mi to, jako ve filmu Slunce seno, kdy chtěli z Hoštic udělat rezervaci,“ uvedl starosta Dlouhé Brtnice na Jihlavsku Luboš Krátký.
Olympiádu s námi nespojujte
O daňové diskriminaci obcí se v současné době mluví také v souvislosti s plánem uspořádat v Praze olympiádu, což je podle starostů zavádějící.
„Já si smlouvu nespojuji s olympiádou, jde v ní o něco jiného. Vladislav má dvanáct set obyvatel, kdyby se pravidla upravila tak, jak my požadujeme, měli bychom ročně v rozpočtu o pět až šest milionů korun víc. Ke sdružení jsme se připojili, protože doufáme, že počet obcí bude dostatečný a náš názor bude mít nějakou váhu,“ řekl starosta Vladislavi na Třebíčsku Květoslav Havlíček.
Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a poslankyně ze Žďáru nad Sázavou Miroslavy Němcové by řešením mohl být návrh vypracovaný Svazem měst a obcí.
„Pokud by se přidalo malým obcím, ubralo by se středně velkým městům. Nevím, jak bych se měla jako obyvatel Žďáru zachovat. Nechci, aby město přišlo o peníze, zároveň bych chtěla, aby okolní obce dostávaly vyšší příspěvky. Je to nezáviděníhodná situace,“ zakončila Němcová.
