Veřejnost se poprvé podívala i tam, kam se jinak dostanete jen vželízkách

Pak už se jich ujaly dvojice soudců – vždy jeden se zaměřením na trestní kauzy a jeden na případy civilní. Hned v přízemí budovy citlivějším návštěvníkům zatrnulo při pohledu do strohých eskortních místností.

„Sem se za normálních okolností člověk nedostane. Když už ano, pak proto, že má konflikt se zákonem,“ řekl člen justiční stráže Martin Kořenář.

Návštěvníky, v naprosté většině studenty základních a středních škol z okresu, upoutala i spisovna, vybavená posuvnými regály. Pokračovalo se dalšími patry budovy po jednotlivých pracovištích.

K soudu jen ve slušném oděvu

Delší výklad následoval v soudní jednací síni. Soudci návštěvníkům vyprávěli, jak to u projednávání případů chodí, kde například sedí obžalovaní, kde jejich obhájci, kde státní zástupci, či jak pracuje zapisovatelka.

„Jednání jsou přístupná veřejnosti. Je ale třeba dostavit se ve slušném oděvu,“ řekl soudce Jiří Točík. Dodal, že se již také stalo, že jednání bylo kvůli špinavému oblečení účastníků odročeno. Ovšem náklady potom hradí viník, třebas by i vyhrál daný spor.

Točík také předvedl soudcovský talár s fialovým sametovým lemem a talár s lemem vínovým pro státní zástupce. „Paruky jako v Británii nepoužíváme. Ještě za první republiky hořely u soudu svíčky a přísahalo se na bibli, i to už je ale pryč,“ dodal soudce s úsměvem.

A jaké dojmy prohlídka na návštěvníky udělala?

„Mě nejvíc zaujala basa v přízemí, tam bych se nerad dostal,“ řekl Václav Vítek, žák deváté třídy ZŠ Bohuslava Reynka v Lípě. „Mě zase dražební místnost a v ní kladívko, užívané, když je dražený předmět někomu přiklepnut,“ dodal jeho spolužák Josef Kutlvašr.

„Trochu mě překvapilo, jak vypadala soudní místnost. Nečekala jsem, že bude vybavená tak pěkně,“ řekla další deváťačka Gabriela Miksová.