„Vozovku nelze rekonstruovat, když přímo u ní stojí stromy a kořenový systém zasahuje pod ni. Na jaře začne oprava silnice. Úseky, na kterých stromy nebudou poraženy, necháme zkrátka neopravené,“ řekla Marie Tesařová z jihlavské správy ředitelství silnic a dálnic.

V těžkém rozhodování hraje důležitou roli otázka bezpečnosti. „Při nárazu auta na pevnou překážku dochází k mnohem horším následkům, než když vůz skončí v poli. Ani z hlediska dopravní bezpečnosti se však nedá říci obecně: kácet, nebo nekácet,“ uvedl vedoucí brodského dopravního inspektorátu Václav Pejcha. Vysvětlil, že každý případ se posuzuje podle několika kritérií – kromě umístění stromu hraje roli třeba jeho stav.

„Je bohužel nutné si uvědomit, že když se stromy třeba před osmdesáti lety sázely, byl provoz nesrovnatelný s dnešním. To se týká hustoty, rychlosti i velikosti aut,“ zdůraznil Pejcha.

Za problematický úsek v regionu označil kromě silnice I/38 také cestu mezi Okrouhlicí a Lipnicí nad Sázavou. „Debata o alejích u silnic se vede na téma bezpečnosti, jenže ono jde také o peníze. Tam, kde stromy nenadzvedávají asfalt, by šly ochránit svodidly. To je ovšem dražší než je pokácet,“ argumentuje Milan Daďourek, ředitel sdružení Krajina, sídlícího v Počítkách u Žďáru nad Sázavou.

„Zda silnici lze opravit bez kácení? Záleží na konkrétní situaci. Už jsem ale viděl opravovat silnice tak, že se vrchní vrstva odfrézovala, pak byl povrch zvýšen, a na to byl položen nový asfalt,“ řekl Daďourek.

V místech, kde stromy vedou jen podle jedné strany silnice, je prý rozumné ponechat je stát a rozšířit cestu na opačnou stranu.

„Stromy nejsou jen hrozbou. Tím, že lámou prudké poryvy větru nebo cloní ostré slunce, které by jinak svítilo řidičům do očí, bezpečnost zase zvyšují. Navíc opravit silnici nebo postavit novou, to je otázka krátkého času, ale alej roste nejméně padesát let,“ dodal.