„Dominantní látkou byl amoniak ze zemědělských provozů, který se objevil v 56 případech,“ spočítal mluvčí ekologického sdružení Arnika Marek Jehlička. Zmíněny byly třeba firmy v Křižanově, Litohošti nebo Novém Telečkově.

Na špici rakovinotvorných látek se opět objevil jihlavský dřevokombinát Kronospan. Kvůli emisím formaldehydu vede i celostátní tabulku. „Letošní instalace nového filtru na sušárně dřevních třísek jihlavskému ovzduší hodně uleví, protože filtr zachytí jemný prach a páchnoucí látky. Emise formaldehydu se však sníží jen částečně,“ doplnila vedoucí jihlavské pobočky sdružení Arnika Jana Vitnerová.

Kvůli vysokým emisím styrenu se dostal vysoko i provoz ACO Industries v Přibyslavi.

Významní znečišťovatelé životního prostředí v kraji

Kronospan CR (13,6 tuny rakovinotvorného formaldehydu)
Kronospan OSB (1,9 tuny formaldehydu)
Žďas Žďár n. S. (122,9 tuny skleníkových plynů a 572,5 tuny plynů způsobujících kyselé srážky)
ACO Industries (7 tun styrenu – podezřelý karcinogen)

Tabulky s žebříčky největších znečišťovatelů podle Integrovaného registru znečišťování (IRZ) pro kraj Vysočina

(souhrn za rok 2006)

Tyto průmyslové provozy vypustily nejvíce rakovinotvorných látek:

1. Kronospan CR (Jihlava) 13 639,3 kg
2. Kronospan OSB (Jihlava) 1 993,0 kg
3. Sklo Bohemia (Světlá nad Sázavou) 26,1 kg
4. Burson Properties (Jihlava-Antonínův Důl) 16,4 kg

Tyto průmyslové provozy vypustily nejvíce rakovinotvorných či pravděpodobně rakovinotvorných látek:

1. Kronospan CR (Jihlava) 13 639,3 kg
2. ACO Industries (Přibyslav) 6 955,3 kg
3. Duno CS (Moraveč) 2 351,0 kg
4. Kronospan OSB (Jihlava) 1 993,0 kg
5. Sklo Bohemia (Světlá nad Sázavou) 867,5 kg
6. Burson Properties (Jihlava-Antonínův Důl) 442,0 kg

Tabulka zahrnuje pouze emise. Nejsou zde zohledněny celkové přenosy (v odpadech a odpadních vodách), které na první místa katapultují společnosti zabývající se např. likvidací olova ze starých autobaterií. Více na http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml. Do součtů byly zahrnuty látky vyhodnocené Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka.

Tyto provozy vypustily nejvíce skleníkových plynů:

1. Žďas (Žďár nad Sázavou) 122 884 kg
2. RWE Transgas Net, kompresní st. (Kralice n. O.) 2 676 kg

Tyto průmyslové provozy vypustily nejvíce plynů způsobujících kyselé srážky:

1. Žďas (Žďár nad Sázavou) 572 457 kg
2. Dřevozpracující družstvo (Lukavec) 380 292 kg
3. Kronospan CR (Jihlava) 249 715 kg
4. Sklo Bohemia (Světlá nad Sázavou) 148 074 kg
5. Provem (Havlíčkův Brod) 64 174 kg
6. ADW Agro (Krahulov) 59 180 kg
7. TXP Brno (Martínkov) 54 442 kg
8. ADW Agro (Nový Telečkov) 51 850 kg
9. JHYB (Křižanov) 47 350 kg
10. SPV, výkrm prasat (Litohoš Olešná) 43 334 kg

Tyto průmyslové provozy vypustily do vody nejvíce látek nebezpečných pro vodní organismy:

1. ČEZ, jaderná elektrárna (Dukovany) 358,0 kg
2. Burson Properties (Jihlava-Antonínův Důl) 65,4 kg
3. Sklo Bohemia (Světlá nad Sázavou) 63,0 kg

Tyto průmyslové provozy vypustily nejvíce styrenu:

1. ACO Industries (Přibyslav) 6 955,3 kg
2. Duno CS s.r.o. (Moraveč) 2 351,0 kg

Poznámky:


(1) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Patří k významným kontaminantům vnitřního prostředí bytů, kam se uvolňuje například z nábytku. Více informací o této látce najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887.

(2) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.

(3) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.

(4) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní.

(5) Informace o mědi a jejích sloučeninách a jejich vlivu na životní prostředí najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=19004.

(6) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.