Stejně jako v ostatních krajích republiky se na Vysočině v letošních prvních třech čtvrtletích zkrátila také průměrná délka jedné pracovní neschopnosti. ČTK to dnes sdělila mluvčí České správy sociálního zabezpečení Štěpánka Filipová.

Pokles nemocnosti zaznamenaly i podniky.

„Dostali jsme se z asi 12 procent, které se dlouhodobě držely v předchozích letech, na 8,5 procenta,“ řekl Rostislav Dvořák, předseda oděvního družstva Vývoj v Třešti na Jihlavsku. Přispět k tomu mohla osvěta, s níž mezi svými 250 zaměstnanci podnik začal asi před rokem.

„Druhá věc je ta, že jsme za přítomnost v práci zavedli prémie,“ dodal Dvořák. Podle něj lidé ale přesto marodí mnohem více, než bývá obvyklé v zemích západní Evropy. Podle jeho zkušenosti častěji zůstávají doma lidé s nižšími platy.

Od ledna do konce září lékaři na Vysočině ukončili 107.650 pracovních neschopností, o rok dříve bylo takových případů o 2280 více. Jedna neschopenka trvala v průměru 34,2 dne, zatímco loni to bylo 35,4 dne. V celé zemi na jednoho pacienta připadalo 35,8 dne v pracovní neschopnosti. Pražané stonali jen 30,9 dne, naopak v Moravskoslezském kraji připadalo na jednoho nemocného 42 prostonaných dnů.

V celé republice bylo za prvních devět měsíců tohoto roku ukončeno 2,131 milionu neschopenek. Lidé nejčastěji stonali s nemocemi dýchacího a pohybového ústrojí. Nejdéle byly nemocné ženy od 50 do 59 let a muži starší 60 let.