Když v srpnu nastoupil do třikrát větší školy, spolupracoval hlavně se zástupci, ostatní učitelé ho měli poznat až v přípravném týdnu před začátkem školního roku při osobních pohovorech. Velká budova školy pro něj má ještě teď svá tajemná zákoutí. Ježek žertem připouští, že by tu možná ještě zabloudil.

Když nastoupily v září do školy děti, zavedl pravidelné schůzky s těmi, které jsou předsedy tříd, a každých čtrnáct dní spolu řeší, co je třeba. A právě na jejich přání se do školy po dvou letech opět vrátilo zvonění.

Nezvonění tedy nefungovalo?

Osobně jsem v září sledoval, když se ještě nezvonilo, jestli se nastupuje do hodin a končí včas. Viděl jsem, že to opravdu funguje. Ale bylo to přání dětí, a když jsem se ptal proč, řekly, že zvonění ke škole prostě patří. Děti beru jako klienty, nevyhovím jim ve všem, ale tady jsem řekl: proč ne? Jsou tu ovšem skupiny kantorů, kteří změnu vytýkali, byli hrdí na to, že se v Přibyslavi nezvonilo.

Jak vás učitelé přijali, přece jenom se za bývalého ředitele Bence postavili a teď jim přichází šéfovat někdo cizí…

Byly tu skupiny, které stály za bývalým ředitelem, ale Ota Benc skončil sám. Do konkurzu jsem se přihlásil spolu s učitelem zdejší školy, a byl jsem vybrán. Snažím se s nimi jednat na rovinu, chápu, že jejich názory se různí, ale takhle to dopadlo a musíme jít dál. Nechci měnit věci, které tu byly zaběhlé a fungovaly, ale něco se měnit bude a mění.

Co například?

Zavedli jsme pitný režim prostřednictvím pitných automatů stáčené vody, dřív se nosil čaj z kuchyně. Vyřešili jsme školní mléko. Začal jsem zamykat školu, protože si myslím, že nemusí všichni vědět, že škola je dokořán, mohlo by se tu něco ztratit. Teďka každý učitel klíče od školy a může kdykoli přijít. Všichni učitelé tu mají každou středu do 16 hodin konzultační hodiny pro rodiče.

Co vás přimělo přihlásit se do konkurzu?

V Úsobí a Herálci jsem byl celkem18 let a myslím si, že změna po takové době je potřeba. Mohla by prospět mé bývalé škole, po letech už některé věci berete automaticky a nepřemýšlíte o hlubších změnách. Pomoci by to mohlo mně v profesním růstu, přece jenom jsem měl v Úsobí a Herálci 160 žáků, tady je jich skoro pět set, a může to pomoci i škole v Přibyslavi.

Jak jste přibyslavskou školu vnímal dřív?

Jako velice aktivní a moderní na Havlíčkobrodsku. Vnímána je všeobecně jako dobrá škola, která vymýšlí spoustu projektů, perfektně tu funguje družina, píše se tu řada grantů. To se mi potvrdilo. Výuka je tady modernější, jsou tu dvě multimediální učebny, smartové tabule, což jiné školy nemají a nebo se s tím nechce kantorům pracovat. Tady se o to perou a opravdu do učeben chodí. Můj předchůdce byl příznivce počítačů a učitele k tomu směřoval. To je dobře, přibyslavská škola je o krok dál než jiné. Vidím to i na aktivitě učitelů při tvorbě projektů a grantů. Oni sami si hledají různá školení a jdou do projektů, aniž by jim to někdo nařizoval. To není úplně obvyklé.