Nejvíce škody napáchaly nešetrné zásahy zedníků v minulých desetiletích.

Renesanční vstupní brána na hřbitov a ke kostelu sv. Vojtěcha má své kouzlo, ale málokdo si jí všimne. „Je to krásná renesanční věc, podle datace postavená v roce 1617, a slouží dodnes. Jenže nešetrné opravy v minulosti jí ublížily. Původní vápenné omítky někdo neodborně překryl cementovými, a to byla chyba. S původní omítkou se cement neváže, zamezuje dýchání a odpadává. Navíc vytváří hrůzné mapy,“ vysvětlil Otakar Marcin.

Na druhou stranu připouští, že je dobře, když si brány v minulém století nikdo zas až tolik nevšímal. Škody mohly být mnohem větší.

Původní nejsou ani čočky na vrcholu brány (tady koule, jinde piniové šišky), jsou vyzděné z cihel a tvarově neodpovídají. Už brzy dostane brána čočky vysekané ze žuly. Zajímavým prvkem je i znak Německého Brodu nad klenbou s rokem 1617.

S akademickým sochařem nebylo jednoduché se u brány sejít, a tak jsme za ním raději jeli do Nové Vsi u Leštiny. Proč na bráně nepracuje po celý den?

„Chemikálie, které se při práci používají, nemají smysl v teplotách pod plus pět stupňů. Proto pracujeme odpoledne, když je tepleji, nebo několik dní vůbec. Město zřejmě nevědělo, jestli mu na opravu zbudou peníze,“ doplnil sochař. A za jak dlouho bude brána sloužit?

Po restaurování by po pěti letech potřebovala rekonzervaci, a může sloužit další staletí. Jenže se stavbami je to jako s lidmi. Čím jsou starší, tím více péče potřebují, a tak její opravy budou asi častější než v minulosti.