Stavba obchvatu obce díky dobré spolupráci archeologů a státu zdržena nebude

Už zjara tu ovšem archeologové z obecně prospěšné společnosti Archaia Brno s pracovištěm v Jihlavě trávili desítky hodin.

Společnost se zabývá především záchrannými archeologickými výzkumy a tady hledala pomocí průzkumů a vrtů stopy dávné historie. Na první nálezy si však musela počkat do září.

„Průzkumy na jaře byly poměrně přesné, což nám potvrdilo umístění středověkého důlního areálu, který nyní odkrýváme,“ prozrazuje vedoucí prací i jihlavského pracoviště Petr Hrubý.

Keramiky je málo

Pro výzkum u České Bělé je podle Petra Hrubého charakteristické velmi malé množství keramických nálezů. Právě ty ale pomáhají archeologům přesněji určit dobu, kdy se tu ve středověku horníci pohybovali. „Zatím máme nejstarší nálezy ze třináctého století a nejmladší ze století patnáctého,“ přibližuje Hrubý.

Dva jeho kolegové právě obchází s metrem a milimetrovým papírem dva kolíky, vzdálené od sebe asi čtyři metry. Jejich práce je plná hádanek. „Našli jsme tu asi čtrnáct ploch, kde byla ohniště, i když není jisté, jestli mají souvislost se středověkou těžbou. To určí až analýzy vzorků. Musíme každé přesně zaměřit, zakreslit, vyfotit, nakreslit trojrozměrně, a z toho všeho nakonec vznikne celkový plán,“ popisuje Petr Duffek.

Obchvat bude dlouhý tři kilometry, takže celou plochu by nebylo lehké prozkoumat. Dnes se proto zaměřili asi na jeden hektar. Právě tady jsou nejznatelnější známky těžby rudné žíly, která má směr přibližně sever – jih, tedy Počátky – Česká Bělá. Denně tu pracuje deset až patnáct archeologů, kteří přeskupují kubíky zeminy, popisují stohy papírů a snaží se co nejvěrněji zachytit místo, které za pár měsíců pro potřeby archeologie zničí těžká technika.

 

Ústí důlních šachet laik nerozpozná

Na nalezišti u Bělé archeologové vykopávají díry do země, které laikovi připadají jako obyčejné jámy. Jenže oni zkušeným okem dokáží určit, že jde o ústí středověkých šachet – průzkumných i těžních.

„Těžní šachty jsou nesrovnatelně větší než průzkumné, jejich kruhový půdorys se ve větší hloubce mění na čtyřúhelníkový,“ vysvětil Petr Hrubý.

V důlním areálu se našly i pozůstatky úpravnických zařízení. Ruda se totiž po vytěžení musela roztřídit, kusy se roztloukaly, drtily ve stoupách a proplachovaly vodou.

Pece mohli  zničit zemědělci

Jenže něco na místě archeologové stále nenašli – tavicí pece. „Finální výroba tu zřejmě neprobíhala, pece se nám zatím nepodařilo najít. Mohly být ale také zničeny pozdější zemědělskou činností,“ pokračoval vedoucí prací.

Archeologové na místě zůstanou do prvních mrazů a v případě letošního nepříznivého počasí není vyloučeno, že se na pár týdnů vrátí ještě v prvním čtvrtletí příštího roku.

Investorem silničního obchvatu České Bělé je stát, který stavbu realizuje prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic. Díky dobré spolupráci archeologů a stavebníka se docílilo toho, že v okamžiku, kdy bude stavba začínat, archeologové už budou se svou prací hotovi. Vybudování obchvatu se tím pádem významnou měrou nezdrží.

 

 

významné naleziště

Archeologické naleziště u České Bělé patří na Havlíčkobrodsku z hlediska středověké těžby rud ke třem vůbec nejvýznamnějším. Ačkoli první písemná zmínka o obci pochází až z poloviny třináctého století (konkrétně z roku 1257) podle některých dalších indicií lze odhadovat, že zdejší osídlení bylo o něco starší a zřejmě mělo souvislost s dobýváním kovů. Později ve středověku se tu objevil pokus hornickou činnost znovu obnovit. K dalším hornickým oblastem v havlíčkobrodském regionu patří Přibyslavsko se Stříbrnými Horami, a dále naleziště u Ovčína, Suché a Svatého Kříže u Havlíčkova Brodu.