„Dokument se netýká pouze Přibyslavi, ale i Šlapanova, České Bělé a Německého Brodu, přičemž pro první tři je první písemnou zmínkou,“ vysvětlila Anna Šauerová z muzea v Kurfürstově domě.
Do učebnic se nedostala
K vidění je ovšem i neprávem téměř neznámý padělaný dokument - Paměť přibyslavská, který se významem řadí po bok Rukopisu zelenohorského a královédvorského.
„Šlo o snahu dát městu starší a zajímavější historii. V dokumentu se uvádí, že město založila Přibyslava, sestra sv. Václava, a tudíž mělo vzniknout už v 9. století. Text se objevil na starém papíře, který se použil k napsání nové kroniky,“ vysvětlila Šauerová s tím, že padělek našel přibyslavský úředník, který byl, jak se později ukázalo, zároveň autorem padělku.
Paměť přibyslavská se však na rozdíl od slavnějších sourozenců do učebnic nedostala.
Listinných pokladů je tu ovšem mnohem víc.
Například v Pamětní knize děkanského úřadu z let 1671 – 1839 založené děkanem Václavem Adalbertem Čapkem najdeme v zápisu z roku 1682 informaci o průletu komety včetně jejího náčrtku. „Zřejmě šlo o tutéž kometu, kterou ve stejném roce popsal britský vědec Edmond Halley. Ten vypočítal i rok jejího návratu,“ dodala.
Zájem o výstavu byl o víkendu obrovský, prostorami prošlo na tisícovku lidí. Místní však nejvíce zajímaly zrekonstruované sklepy pod Kurfürstovým domem. Ve Starém špitále, kde muzeum dříve sídlilo, mělo k dispozici dvě patra, tady pouze jedno. A když nemohli muzejníci nahoru, zaměřili se na sklepy.
Podsklepena je polovina domu, kde by od května příštího roku měly být vystaveny archeologické nálezy, nejstarší historie města i hradu Ronov, upoutávka na hornictví i husitství, nedávno nalezená kostra z ronovského hradu a podobně.
Už nyní je tam k vidění jeden z nejlépe zachovaných souborů mlecích kamenů souvisejících se středověkým hornictvím na Přibyslavsku.
