Lidé na venkově jsou ochotni si v lesích sami zpracovat poškozené stromy, z klestí vyrábějí štěpky. Podle ankety ČTK se na Vysočině dobře prodávají krbová kamna i kotle, v nichž lze kromě uhlí spalovat i dřevo.

Kvůli kalamitě, kterou v lesích způsobil lednový orkán, se nabídka dřeva na topení výrazně nezvýšila. „Na Vysočině bylo znehodnoceného dřeva minimum. Stromy se většinou vyvrátily,“ zdůvodnil Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. Podle něj zájem o palivové dříví stoupá dlouhodobě. Lidé chtějí hlavně buky, prodávají se i břízy nebo smrkové dřevo. Podle Svobody se prodej družstvu vyplatí.

„Topení dřevem je limitováno nabídkou,“ míní Zbyněk Bouda z Energetické agentury Vysočiny. Podle jeho zkušenosti se již z lesa odváží veškerá hmota, kterou lze spálit. Dřevo se nejčastěji používá k přitápění. „Krbová kamna jsou skoro v každém novém domě,“ dodal. Podle Boudy to není jen kvůli snižování nákladů na vytápění, ale i kvůli komfortu. „Sálavé teplo z krbu považují lidé za příjemnější,“ řekl.

„Kamna se prodávají pořád. Nejčastěji na dřevo, ale také kombinované na dřevo a uhlí,“ řekl prodavač z jihlavského obchodu Kamna, krby - Jaroš.

V Česku se loni podle statistických údajů spálilo přes 1,1 milionu metrů krychlových dřeva, což byl proti roku 2002 nárůst o 40 procent. Vytápění rodinného domu dřevem a štěpkou je ve srovnání s uhlím ročně o několik tisíc korun levnější. Výše úspory závisí na tom, za kolik se podaří dřevo nakoupit.

Ceny na Vysočině se liší. Za metr krychlový listnatého dřeva se platí kolem 800 korun, ale i 1000 korun, odpadové smrkové dříví bývá za 400 až 500 korun. Zhruba desetinu této ceny zaplatí ti, kteří jsou ochotni si sami vytěžit a zpracovat poškozené nebo suché smrky. Klestí lze dostat za symbolický poplatek; lesním podnikům se to i tak vyplatí, protože ho nemusí pálit. Kilogram suché štěpky na Jihlavsku stojí jednu korunu.

Palivové dřevo z obecního lesa prodávají Hodice na Jihlavsku. „Zájem je veliký. Během dvou tří let stoupl možná dvojnásobně,“ odhadl starosta Josef Bakaj. Obec nyní zvýšila cenu o 100 korun na 500 korun za tzv. prostorový metr, šanci mají převážně jen místní. Lidé dostanou naštípané smrkové dřevo, a to včetně dopravy. „Náklady se nám vrátí, ale nemáme z toho zisk,“ řekl.

Jako palivo slouží odpadové dříví, které by se dalo prodat jen na výrobu dřevotřískových desek. „Zhodnotili bychom ho stejně. Dáváme přednost tomu, že ho prodáme lidem,“ uvedl starosta. Hodice mají 105 hektarů lesa. Jako palivo slouží asi jedna pětina roční těžby.

Jihlavskému výrobci dřevotřískových desek Kronospan nyní rostoucí spotřeba palivového dřeva v kraji nevadí, protože má ještě dostatek suroviny z lednové kalamity. „Nicméně z hlediska celkových bilancí dřeva a velice krátké budoucnosti to dřevo určitě chybět bude,“ řekl jednatel Jan Rudolf. Podle něj je výhodnější zpracovat dřevo na výrobky než ho spálit v kamnech.