Trať vedoucí z Poříčí přes Ronov nad Sázavou, po níž několikrát do roka pořádal český Klub přátel kolejových vozidel vyhlídkové jízdy, patřila soukromé firmě SaZ ze Sázavy. Byla v havarijním stavu, firma ji opravovat nechtěla, obce kolem Sázavy, které ji chtěly zachránit, na to neměly peníze.
Společnost SaZ proto nechala kolejiště rozebrat ocelářskou firmou z Ostravska. Ta svůj úkol zvládla v rekordním tempu.
Torza se mohou zhroutit
Kolejnice, většina pražců, ba dokonce i viadukty zmizely jako mávnutím kouzelného proutku, který ovšem podle Ivo Havlíka z Přibyslavi zřejmě třímala hodně zlá sudička.
Za své vzaly kolejnice, ale také mosty.
„Nevím proč byly zrovna mosty sešrotovány. Když chci pokácet strom na zahradě, musím mít úřední povolení, zatímco celé viadukty zmizí během několika dnů,“ posteskl si Havlík s tím, že úsek trati několikrát prošel. Místo je podle jeho soudu nebezpečné, protože torza pilířů po železnici se bez údržby časem začnou hroutit.
Obyvatelé Přibyslavska, kteří byli zvyklí trať používat, si dokonce začali přes řeku Sázavu stavět primitivní mosty z kmenů, aby chybějící železnici nahradili.
Místostarosta Michael Omes ale nemá pocit, že by radnice byla v tomto boji o historickou památku úplně poražena.
Zdůrazňuje, že nadále trvá záměr posázavských starostů přeměnit starou železniční cestu na cyklostezku.
„Nedávno se ve Světlé nad Sázavou sešli starostové posázavského regionu nad projektem Sázava čistá a zdravá. Je reálná možnost, že časem bude do tohoto projektu zařazena i stavba uváděné cyklostezky,“ připomíná místostarosta.
Podle něj žádná obec kolem trati nemá tolik peněz, aby si železnici odkoupila, navíc pozemky, kudy železnice vedla, mají několik majitelů.
„Například polské město Krzywiň zdědilo 22 kilometrů nevyužité trati, ale využívá ji pro podporu turistického ruchu,“ oponuje Havlík.
Místostarosta Omes však argumentuje tím, že podobnou myšlenku mělo i společenství posázavských starostů.
Trať však patřila soukromému subjektu a bylo jenom na jeho rozhodnutí, jak s ní naloží.
