Jestli obce do té doby nařízení nesplní, slibuje jim Evropská unie, že budou platit vysoké pokuty. „Úředníci v Bruselu vůbec netuší, jak se malým vesnicím na Vysočině žije,“ vrtí hlavou starosta Podmoklan Jiří Zatřepálek.

Roční rozpočet těchto obcí je tak nízký, že na drahou stavbu za několik milionů nemohou ani pomyslet. „Čistírna pro Podmoklany by stála nejméně sedm milionů korun. Netuším, kde bychom tolik peněz vzali,“ diví se starosta. Roční rozpočet Podmoklan je něco přes milion, ale tyto peníze stačí jen na údržbu obecního majetku, příležitostné investice a nutné poplatky. Jak starosta doufá, bude do kritického data snad všechno jinak.

V opačném případě se Podmoklany budou muset spojit s některou jinou obcí a vybudovat čistírnu společně nebo septiky u jednotlivých nemovitostí nahradit domovními čistírnami.

Stočné bude drahé

Ani starosta Petr Kubát z Jitkova zatím neuvažuje o tom, že by se obec měla někdy v budoucnu pustit do náročné stavby čistírny za desítky milionů korun.

„Obec má pouhých 200 obyvatel. Stavět pro ně čistírnu je neekonomické. Pro Jitkov by čistírna s kanalizací stála asi 25 milionů. Nevím, kde bychom tolik peněz sehnali,“ říká Kubát. Zdůrazňuje, že jde nejen o to čistírnu postavit, ale dál provozovat.

„Nechci si ani představit, jaké bychom museli účtovat stočné, aby se stavba vyplácela,“ upozorňuje. Podle jeho názoru je u malých obcí daleko výhodnější pustit se do staveb malých domovních čistíren u jednotlivých nemovitostí. Obavy z nařízení Evropské unie má Rozsochatec na Chotěbořsku.

Podle starosty Václava Havelky by obec s ohledem na rozlohu a členitost musela stavět ne jednu čistírnu, ale hned dvě, což by stálo několik desítek milionů.

Například obec Šlapanov čistírnu už sice postavila, ale ani ona se neobešla bez dotací. Stavbu navíc provázely problémy při povolovacích řízeních, po dokončení musel obecní úřad výrazně zvednout poplatky za stočné.