Lidé trpící depresemi či obdobnými duševními poruchami musejí u ambulantních lékařů čekat na přijetí i dva měsíce. Podle psychologa Martina Šťastného je to absurdní. Počet nemocných trpících depresemi se od roku 2000 zvýšil zhruba o třetinu.

„Podle statistik odchází jenom na Jihlavsku ročně do invalidního důchodu kvůli vážným duševním potížím asi 50 lidí. Deprese stojí na jednom z čelných míst pomyslného žebříčku nemocí 21. století. Problematika péče o duševně nemocné je přesto stále na okraji hlubšího zájmu veřejnosti,“ řekl Šťastný ČTK.

Na rozhraní podzimu a zimy přibývá lidí trpících depresemi a také počet sebevražd. Loni v kraji se životem dobrovolně skoncovalo téměř 60 lidí, nejvíce na Jihlavsku, nejméně na Pelhřimovsku. Depresemi trpí více ženy než muži, více mužů si ale sáhne na život. Na onemocnění se podílí nadměrná pracovní zátěž, informační tlak i mezilidské vztahy.

Lidé si podle Šťastného už zvykli chodit k psychiatrovi, už to nevnímají jako stigma. Většina jich ale míří ke svému praktickému lékaři, který jim předepíše antidepresiva. „Pokud je erudovaný a příliš nekontroluje svůj limit léků, pomůže jim. Některé levné preparáty, které tlumí úzkost a ovlivňují náladu, ale nejsou efektivní. Pro dlouhodobou léčbu se nehodí, pacientovi neprospívají,“ uvedl.

Protože v kraji chybí privátní psychoterapeutická centra, někteří lidé vyhledávají alternativní pomoc kartářek, léčitelů či homeopatik. Neváhají za ni zaplatit i vyšší částky.

Lidé by v energeticky náročném zimním období, kdy naši předkové méně pracovali, měli myslet více na duševní hygienu. Relaxovat, zajít si třeba na masáž, rekreačně si zaplavat, jít na procházku, do divadla, popovídat si s přáteli, doporučuje Šťastný.

Mimo zdravotnická zařízení najdou lidé s duševními potížemi z Vysočiny bezplatnou poradnu a krizovou ambulanci v Centru denních služeb VOR v Jihlavě. Vzniklo letos v jednom z dvorních traktů v centru díky nadšení zaměstnanců psychiatrické léčebny, podpoře EU a sponzorů.