Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odborář: Adekvátním řešením by bylo zavřít všechny školy a na několik dní

HAVLÍČKŮV BROD - Energický Rudolf Kočí předkládá jeden argument hovořící pro stávku za druhým. Bojuje jako lev a doufá, že se ke stávce připojí co nejvíc pracovníků škol.

30.11.2007 1
SDÍLEJ:

Odborář má argumentů dostatek. V posledních dnech neví Rudolf Kočí, co dřív. Jako šéf školských odborů na Havlíčkobrodsku a Jihlavsku konzultuje s učiteli, kteří chtějí do stávky, jak to na to. Jedná ovšem i s krajským a dalšími úřady.Foto: DENÍK/Hana Tonarová

Jen těžko chápe, proč si učitelé a rodiče nechávají od vlády všechno líbit, když jedni jsou bití na platech a druzí na tom, že platí stále více věcí do školy ze svých kapes.

Rudolf Kočí je předsedou Oblastní rady Českomoravského odborového svazu pracovníků školství pro Havlíčkobrodsko a Jihlavsko a Deníku poskytl exkluzivní rozhovor.

V čem je hlavní důvod stávky? Předpokládám, že to jsou peníze…

Ano, ale tentokrát to nejsou ani tak peníze na mzdy, i když i ty, ale hlavním důvodem je nedostatek peněz na ostatní běžné výdaje, což jsou pomůcky, učebnice a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Jestliže na rok 2007 ministerstvo školství na tuto oblast mělo vyčleněno 1,6 miliardy a už při tvorbě rozpočtu na rok 2007 říkalo, že je to málo, chyběly mu peníze na platy v soukromých a církevních školách – zhruba půl miliardy. Ta částka 0,5 miliardy byla za ministryně Kuchtové z celkové sumy 1,6 mld odebrána. Na příští rok už se se sníženou částkou 1,1 miliardy počítá automaticky. Přitom už na letošní rok to bylo málo!

Kdo tím bude trpět?

Dopad bude jednoznačně na rodiče, protože školy nebudou mít na učebnice, pomůcky. Nesmíme také zapomenout na to, že právě probíhá reforma, která zavádí školské vzdělávací programy. Stát si tuto činnost objednal, přitom na ní teď nedá peníze a bude je chtít po rodičích. Výuka běžet musí a pomůcky a učebnice si budou muset rodiče zaplatit, a nejde o desetikorunové částky.

Mluvil jste i o penězích na vzdělávání učitelů…

Stát si objednal reformu školství, a teď říká, že se na to musí učitelé připravit, ale přitom jim nedá ani korunu. To je nepředstavitelné. Jak může takhle ministerstvo postupovat? Požadavek odborů je půl miliardy na navýšení těchto ostatních běžných výdajů, ale to je jenom náhrada toho, co nám ministerstvo odebralo plus náhrada DPH, která se zvedá z pěti na devět procent.

Na platy tedy tentokrát nedojde?

Náš další požadavek je také navýšit platy ve školství o 2,5 miliardy, takže celkem po poslancích chceme, aby do rozpočtu při druhém čtení ve sněmovně dodali tři miliardy korun. Dvě a půl miliardy korun na navýšení platů neznamená faktické navýšení, ale udržení reálných příjmů. Jestliže rozpočet počítá s navýšení platů o 1,5 procenta a inflace se předpokládá ve výši minimálně pět procent, je evidentní, že reálný plat poklesne o 3,5 procenta.

Platy rostou tak málo i jinde?

Je paradoxní, že školství z celé sféry rozpočtových a příspěvkových organizací je jediné, kde je to navýšení tak malé. Úřad vlády bude mít průměrný plat vyšší o 7,7 procenta, ministerstvo financí o 6 %, ministerstvo průmyslu a obchodu o 13,5 % a ministerstvo pro místní rozvoj dokonce o 21,9 procenta. Také ministerstvo školství si pro své úředníky navýší průměrný plat o 7,5 procenta. To mají zaměstnanci ve školství tolerovat a to jim má být jedno? Plánované navýšení platů o 1,5 procenta se netýká jenom roku 2008, ale i 2009 a 2010. Tedy tři roky po sobě je plánované navýšení ročně o 1,5 procenta, za tři roky může inflace stoupnout i o 15 procent, platy stoupnou jen o 4,5 procenta!

V kom vidíte hlavního viníka?

Je to vláda. Pokud vláda stanoví pět priorit a jednou z nich je vzdělávání, tak co udělala pro to, aby ji naplnila? Nejenže peníze nezachovala a nepřidala, ale naopak částku ještě snížila.

Nastala tedy podle vás tak krajní situace, kdy je stávka nezbytná?

Toto je jedinečný okamžik pro to, aby zaměstnanci ve školství dali najevo, co si myslí. Stávka je načasována mezi druhé a třetí čtení rozpočtu, ještě je možné udělat přesuny peněz. V březnu a dubnu, až zaměstnanci dostanou výplatní pásky za leden a únor a zjistí, jak jsou na tom, bude už pozdě. To už nic nevybojují. Podle mě by bylo adekvátním řešením situace školu zavřít ne na jeden den, ale všechny školy a na několik dní. Ať si konečně vláda a sněmovna uvědomí, jak se věnují oblasti školství.

Setkávají se učitelé podle vašich informací s nějakým zastrašováním, aby do stávky nešli?

Ano, je patrné, že jsou ředitelé určitým způsobem tlačeni k tomu, aby stávka v jejich zařízeních nebyla. A to jak ze strany zřizovatele, tak v řadě obcí je tlak i ze strany rodičů, což je paradoxní. Argumentují tím, že učitelé mají dva měsíce prázdnin, spoustu volna, pracovní dobu od 8 do 12 hodin, a co ještě chtějí? Stěžují si jenom proto, že se musí jeden den o dítě postarat. Ve stávce by přitom měli být rodiče, ne odboráři a učitelé. Ti by se měli postavit za to, aby školství konečně dostalo to, co mu patří. Bojujeme za ně, za to, aby nemuseli dětem hradit školní pomůcky a učebnice.

Dopad nedostatku peněz bude celoplošný, nebo na tom bude někdo hůř?

Bude celoplošný. Peníze se odvíjí od počtu žáků. Na Vysočině poklesl počet žáků v letošním školním roce o 2200 a v jiném kraji třeba jen o tisíc. My na tom budeme hůř, o to méně totiž dostaneme. U navyšování platů to půjde přes nenárokové složky, nikoli přes navyšování tarifů. Nebude se měnit platová tabulka. Z 1,5 procenta ukrojí dvě třetiny stejně věkové postupy učitelů, které se vyplácí učitelům po dosažení určitého počtu let praxe a automaticky se jim navyšuje mzda.

Může v sobě školství hledat ještě nějaké rezervy, možnosti úspor?

Ministerstvo argumentuje: Ubývá žáků? Mělo by ubývat i zaměstnanců. Ale přece ve školství nelze dát přímou úměru mezi počtem žáků a pracovníků. A navíc kraj Vysočina je specifický tím, že má malé školy roztroušené po celém regionu. Takže když ve škole ubude z počtu 25 žáků jeden, tak přece nemůže malotřídka propustit učitele. Je tam ředitelka, učitelka a někdy asistentka pedagoga, a tam už snížit počet pracovníků nejde. Výjimkou jsou větší města a větší školy s osmi sty a více žáky.

A co uklízečky, kuchařky…

U nepedagogických pracovníků se také spořit nedá, uklízečce metry čtverečné na úklid nikdo nesníží a kuchařka stejně musí uvařit obědy pro stovku nebo sto dvacet žáků. U pedagogických pracovníků je to dnes nastaveno dokonce tak, že i tam, kde předpisy umožňují třídu rozdělovat na některé hodiny, nedělá se to, protože na to potřebujete o učitele víc. Ale dopad je na kvalitu vzdělávacího procesu, protože je rozdíl učit jazyky dvacet žáků nebo deset. Tohle nemá ve světě obdoby, u nás jdou na školství asi čtyři procenta hrubého domácího produktu, ve vyspělých státech je to běžně šest procent.

Posunula se situace ve školství od poslední stávky 1. září 2003?

Tenkrát souvisel problém i s tím, že se odebíral třináctý a čtrnáctý plat. Peníze šly přímo do dvanácti platů. Potvrdily se naše obavy, že učitelé zpět tyhle částky celé už nikdy nedostanou. Pokud vím, ještě nikdy nebyl ale takový problém v prostředcích na provoz a běžné výdaje, pomůcky a vzdělávání. Kdysi byly peníze na to, aby si všichni kantoři udělali základní kurz ovládání počítače, dneska na to školy peníze nemají. Před třemi roky bylo peněz na vzdělání tolik, že kantoři si dělali i nástavby kurzů, jenom aby se peníze na vzdělávání vyčerpaly.

Jak je to s poklesem učitelů ve školství?

Dnes poklesl počet natolik, že je to už jen tak tak na únosné úrovni. V roce 1989 byla stejná výchozí základna pro právníky, soudce, doktory a učitele. Podívejte se, kde jsou dneska právníci, soudci, kde jsou s platy doktoři a kde učitelé. Řada lidí brala své povolání jako poslání. Dnes nám odchází muži, protože pro ně je výdělek ve školství demotivující. Ve školách zůstávají hlavně ženy. Pro řadu z nich, které mají dobře výdělečně činného manžela, je plat ve škole spíše kapesným. Řada kantorů má dnes i druhé povolání, dělají dealery, nabízí stavební spoření a pojištění. Toto má být obraz kvalitního učitele na počátku třetího tisíciletí v České republice? A to jsme byli vždycky ve vzdělávání na špici…

30.11.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
To mají za sebou fotbalisté Štoků (v modrém). Tentokrát na ně nestačil nováček z Rozsochatce, který si odvezl porážku 6:1.

Štoky deklasovaly nováčka z Rozsochatce

V čele skupiny Střed druhé ligy jsou už zase havlíčkobrodští hokejisté (v červených dresech). Tábor totiž klopýtl s Kolínem.

Bruslaři rozstříleli Medvědy a vrátili se do čela tabulky

Jak odpovídali politici ve vysočinském Deník-Busu

Vysočina - Přinášíme vám vyplněný dotazník politických špiček z Vysočiny. Takto politici odpovídali na naše otázky v Deník-Busu před volbami v pátek 13. října.

Politika je v kraji pánská jízda

Vysočina - Přehled lídrů nejsilnějších politických stran na Vysočině jednoznačně ukazuje na pánskou jízdu. Ženu mají ve svém čele pouze Zelení. Před čtyřmi lety přitom stálo v čele kandidátek v kraji hned několik žen. ANO táhla vzhůru dnešní eurokomisařka Věra Jourová, ODS vedla do parlamentu Jana Fischerová, ženy stály v čele kandidátek Zelených, Pirátů i zemanovců.

Nebezpečná silnice: Na tahu Jihlava - Havlíčkův Brod se zranilo čtrnáct lidí

Havlíčkův Brod, Jihlava - Hlavní silniční tah z Havlíčkova Brodu do Jihlavy se stal v pondělí kritickým místem. Během jediného dne tam došlo ke dvěma vážným dopravním nehodám. Zranilo se při nich 14 lidí.

Školní zahrada se změní v místo relaxace i vzdělávání

Havlíčkův Brod - „Pomáhám, protože chci", to je společné motto pro 72 hodin dobrovolných aktivit po celé ČR, které pomohou lidem, nebo přírodě v našem okolí. Již pátým rokem ji pořádá Česká rada dětí a mládeže.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení